Dùvìrníci a agenti komunistické Státní bezpeènosti ve sdìlovacích prostøedcích nadále formují èeské veøejné mínìní
( 2. díl )
***
Autor: Josef Maraczi
***
Naše sdìlovací prostøedky ještì v roce 1999 jsou rùznou mìrou ovlivòovány antichartisty, kolaboranty bývalé KSÈ, spolupracovníky komunistické (kontra) rozvìdky, kteøí v nich píší, poskytují médiím rozhovory, jako lékaøi v nich radí národu nebo »jenom« toèí poøady pro rozhlas a televizi.
Ke kategoriím D a KTS
Pøestože kandidáti tajné spolupráce (KTS) nebyli nikdy zveøejnìni, jejich seznam (79. 000 údajù) existuje. Stali se z nich v mnoha pøípadech dùvìrníci StB (D - StB), (79. 248 záznamù), poté agenti (A - StB), tajní spolupracovníci - agenti (TS - A - StB) nebo držitelé propùjèených bytù (DPB - StB). V pøípadì DPB jde o 6. 085 záznamù.
Pøestože kategorii dùvìrník StB za spornou oznaèil Ústavní soud, je všeobecnì známé, že nìkteøí dùvìrníci byli výkonnìjší víc než bìžní agenti. Jaroslav Bašta, nìkdejší zástupce øeditele FBIS, v roce 1992 tvrdil, že podíl spolupracujících D - StB vùèi nespolupracujícím je 5 ku 95 ze sta, což øada odborníkù oznaèila za nesmysl. “A k tomu, co øíká pan Bašta mohu pouze øíci, že jde o zavádìjící údaj,” øekl Petr Folk, èlen bývalé nezávislé komise pøi FMV.
Je nutno pøiznat, že u dùvìrníkù (i KTS) nebyly provádìny provìrky spolehlivosti v takové míøe jako u jiných kategorií, “déèkaøi” nemuseli podepisovat vázací akty a pøístup pracovníkù StB k nim byl velmi individuální. Estébák do kategorií D a KTS však zavedl pouze lidi vìtšinou tzv. oukané, u kterých si byl jist a které mìl již vyzkoušené. Samozøejmì, že estébák pracující laxnì, mohl do této kategorie zavést lidi, které nikdy nevidìl. Pøesto je nutné zveøejòovat dùvìrníky jako osoby veøejnì èinné nebo ty ve vysokých funkcí.
Nekladu si za cíl, hodnotit jednotlivé osoby, kolik mìly schùzek se svým øídícím orgánem, kdy podepsali vázací akt ke spolupráci, koho udávali. Uvádím jejich jména a pøíjmení s daty narozeními, která jsou shodná se jmény a dalšími osobními údaji vedenými v databázi bývalého Ministerstva vnitra (MV).
“Oèištìná” státní správa
Jak jsou èinní agenti ve státní správì, si ukažme na dvou názorných pøíkladech. Právníkem legislativního oddìlení Odboru ochrany prostøedí (OOP) Magistrátu hl. m. Prahy (MHMP) v ulici Øásnovka 8, je dùchodce prof. JUDr. Milan Král, CSc., (*28. 12. 1931), TS - A “Míla” (11984). Aè o jeho minulosti MHMP ví, jeho pracovníci tvrdí, že Král svou funkcí nespadá do povinnosti být lustrován a za plat, který Král pobírá, jim prý tìžko bude nìjaký právník pracovat.
Pøedsedou pøestupkové komise Úøadu mìstské èásti (ÚMÈ) Brno - mìsto, sídlícího na Dominikánském námìstí, je JUDr. major Josef Drahovzal, (*13. 11. 1944), bývalý náèelník oblastního odboru (rozvìdky) Správy StB Brna a Jihomoravského kraje, který u StB sloužil od poèátku do normalizace až do listopadových událostí. U StB pracovala i jeho manželka ppor. Marie Drahovzalová (* 2. 8. 1947), oba bytem v Brnì, Kubíkova 2. Aè se konala øada akcí za odvolání Drahovzala z této funkce, dodnes se tak nestalo. Velkou demonstrací byla ta konaná 22. bøezna 1995 pøed sídlem ÚMÈ. Tehdejší starostka ÚMÈ Brno - støed paní Horová (ODS) ho oznaèila za potøebného a za nepostradatelného odborníka. Drahovzal rovnìž tvrdil, že u StB chránil disidenty, napøíklad Evu Trudu Vidlaøovou, ta to však popøela a žádný s disidentù nepotvrdil, že byl Drahovzalem chránìn.
TV NOVA: Èást expozitury StB”
Šéfredaktorem zábavy TV NOVA je Ivan Rössler, (* 21. 12. 1945), D - StB “Evžen” (31969), který je scénáristou poøadu IQ. V letech 1990 - 1992 byl ved. redaktor ÈRo, šéfdramaturg Porty a pøedseda rady Sdružení Porta, do roku 1993 šéfredaktor ÈRo - stanice Praha, je èlenem Syndikátu novináøù ÈR (SN ÈR).
Poøady Novoty nebo IQ režíruje Jiøí Adamec. (* 9. 3. 1948), D - StB “Adam”, (21704, 24669). /Adamec je režisérem napø. prorežimních seriálù Rodáci a Dlouhá míle./ V týdeníku Story (11/99) se doslovnì píše: “Ve své kariéøe zažil slávu (televizní režisérská hvìzda 80. let) i pád (po roce 1989 mu v ÈT nabídli místo vrátného)”.
Novácký poøad Kotel moderuje Michaela Jílková (dcera dramatika Jana Jílka). O ní napsal publicista Jan Rejžek jako o tvoru s jejím morálním kreditem, “která pøi festivalu klubové tvorby v Šumperku v øíjnu 1989 »natvrdo« upozornila policii na jistého kotelníka Pavla Dostála, který tam šíøil petici Nìkolik vìt.” (Literární noviny, 17. února 1999).”S paní Jílkovou jsem mìl jisté problémy. My jsme si to vyøíkali, podali ruce. Zachovala se zøejmì pitomì, bylo jí tehdy 18 nebo 19 let,” øíká Dostál. V rozhlasovém Press klubu Frekvence 1 (18. 5. 1999) Jílková všechno kategoricky popøela: “V životì jsem nikoho neudala, pøísahám na zdraví svého dítìte. Nevìdìla jsem, že tam šíøí petici 2. 000 slov èi jak se jmenovala. Já mám v tomto èisté svìdomí,” øekla Jílková. Je otázkou, komu uvìøit. V roce 1992 se na schùzi Konfederace politických vìzòù ÈR v Olomouci dostavil Dostál s tím, že o nìm jeden z politických vìzòù v Hanáckých novinách napsal, že je bolševik. Dostál tvrdil, že byl v KSÈ sedm mìsícù. Ve skuteènosti byl èlenem bývalé KSÈ sedm let.
Na Novì podle Rejžka našly laskavý azyl i další zkompromitované zjevy normalizaèní Ès. televize jako Pavel Dumbrovský (...) nebo lidé s problematickými lustraèními výsledky jako Ivan Hoppe.” (Narodil se 19. 6. 1950, v databázi MV je veden jako TS - A “Ivan” /3094201/).
Je tøeba pøipomenout, že ve ètvrtek 15. 4. 1999 v poøadu Riskuj, (uvádí sympatický Petr Svoboda), se v režii Luïka Ausobskýho ve finále pro soutìžící objevila otázka s ukázkou hudby, jejímž autorem byl známý textaø Zdenìk Rytíø (* 11. 4. 1944), A - StB “Skladatel” (30018).
Náš vstup no NATO
Na Pražském hradì se v sobotu 13. bøezna 1999 konal ètvrtý armádní reprezentaèní ples jako oslava pøijetí ÈR do NATO. Nebyli naò pozváni ani veteráni z Perského zálivu, kteøí mají zásluhu na tom, že liberecká 9. rota chemické ochrany je první, která byla zaèlenìna do sil ALiance. Na plesu celebrit (jak byl novináøi nazýván),
zazpívaly již “pøedlistopadové hvìzdy”, Petra Janù a Eva Pilarová, zahrál soubor Václava Hybše, *3. 6. 1935, dirigenta, aranžéra, producenta, ale také dùvìrníka StB i držitele propùjèeného bytu (DPB) StB, s krycím jménem “Kapela”. A aby toho nebylo málo, pøed Matyášovou bránou asi 30 anarchistù pískalo na protest pøíchozím na ples do kroku a bylo ztluèeno ruku v ruce se zasahujícími vojáky i policisty. Co na tom, že proti civilistùm by mìla zasahovat jen a pouze Policie ÈR. Pro úèastníky plesu Anthonyho Cragga, námìstka generálního tajemníka NATO èi pro amerického generála Alana Trashera z Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropì (SHAPE), to byla vskutku parádní podívaná. Stejnì jako krátce pøedtím, když se v americkém mìstì Inddependce - jako hlavní pøedstavitel našeho státu - pøedávání ratifikaèních listin o vstupu ÈR do Severoatlantické aliance, zúèastnil Jan “Kato” Kavan, ministr zahranièí s problematickým “lustrákem”.Èeský rozhlas - Regina Praha
Na rozhlasových vlnách této stanice je možné slyšet novináøe Ivana Hanouska, (* 14. 5. 1942), D - StB “Deili” (14633), který v roce 1968 emigroval do Mnichova. Dnes je rovnìž tajemníkem redakce.
Dalším z dùvìrníkù je Jiøí Vejvoda, (27. 3. 1951), “Vodnáø” (45348). Ten ve veèerních hodinách v úterý 8. èervna rozmlouval s Doc. MUDr. Oldøichem Vinaøem, DrSc., (* 9. 12. 1925), TS - A “Psycholog” (2560801). Vinaø je psycholog, psychiatr a vìdecký pracovník. Zastává rovnìž funkci místopøedsedy Svazu èeských lékaøù, je èlenem rady výbìrových mezinárodních vìdeckých spoleèností, èlenem rùzných redakèních rad a zahranièních vìdeckých èasopisù. Pøednášel na mnoha univerzitách v USA, Kanadì a Mexiku a byl spoluorganizátorem øady pøednášek a kongresù.
V oblasti sportu je možné na této stanici zaslechnout PhDr. Karla Malinu, (* 21. 2. 1931), A - StB “Reportér” (740088). Jeho hlas ze sportovních klání pøenáší také ÈRo 1 - Praha a “kopretinové radio” Frekvence 1. Malina je rovnìž místopøedsedou Klubu fair play.
MF Dnes, Metro a “Lidovky”
Komentátorem zahranièního oddìlení MfD je Jiøí Doubrava, (*28. 12. 1948), A - StB “Bor” a “Patrik” (17340, 18934).
Øady externích dopisovatelù na vnitøní dvoustranì deníku Metro již dávno doplnil Jiøí Margolius, (* 9. 11. 1936), D - StB a A - StB “Redaktor” (1432701). A tak si ètenáøi napø. v úterý 14. dubna mohli od nìho pøeèíst èlánek “Zámeèek pro paní a dívky”, ve ètvrtek 3. èervna se mohli ètenáøi dozvìdìt, že “i Otec vlasti Karel IV. pil vinohradské burgundské,” nebo 10. èervna èlánek o Lidicích “Plameny pro celý svìt.”
V Lidových novinách 6. února “99 dostal prostor herec Jan Tøíska (* 4. 11. 1936), A - StB “Toman” (5680). Tentýž Tøíska za tehdejšího disidenta V. Havla v Rakousku (1988) pøebíral cenu Erasma Rotterdamského a za poslední prezidentovo svatby (1998) mu byl za svìdka pøi svatebním obøadu na žižkovské radnici.
TV NOVA: Agenti StB v hospodì
Málokdo z televizních divákù, sledujících na TV NOVA televizní seriál Hospoda, si uvìdomí, s jakými herci má co do èinìní. Mezi herci Nárožným, Menzelem, Potmìšilem èi Krytináøem se pohybuje Bronislav Poloczek, (* 7. 8. 1939), A - StB “Josef” (38950). Je možné ho také spatøit na prknech èinohry Národního divadla v roli zchudlého obchodníka Jitrocína.
Tajným spolupracovníkem - agentem StB je herec Jan Kanyza (* 25. 10. 1947), “Honza” (24695). Tentýž Kanyza, který tìsnì po listopadu 1989 veøejnì vystupoval na mítincích KANu, øka: “Já mám ten KAN už v pøíjmení.” Kanyza je dnes èlenem redakèní rady Playboye, hned vedle V. Klause. Do “svaté” tøetice chybí Josef Dvoøák, (* 25. 4. 1942), D - StB “Komik” (31014).
ÈT: Kufr, Na plovárnì s...
“Èeská televize si uvìdomuje svoji zodpovìdnost v kulturní tvorbì,” prohlásil 27. února 1999 gen. øed. ÈT Jakub Puchalský u pøíležitosti vyhlášení vítìzù soutìže Èeský lev “98 a pøedávání cen nejlepším a nejúspìšnìjším èeským filmùm a jejich tvùrcùm.
Ve ètvrtek 25. února 1999 (12, 30) v poøadu Na plovárnì s Vojtìchem Jasným jej zpovídal Marek Eben. Filmový režisér Jasný (* 30. 11. 1925), který od roku 1969 pobýval v USA je v databázi MV veden jako agent StB “Ondøej” (8252).
V nedìli 14. bøezna v poøadu ÈT 2 Z oèí do oèí byl hostem Antonína Pøidala dramatik Pavel Kohout (* 20. 7. 1928, A - StB “Olek”, 3567).
Nedìlní poøad Kufr nadále režíruje Jan Bonaventura, televizní režisér, (* 21. 3. 1943), A - StB “Bonet” (1492888).
V roli hlasatele je možné na televizní obrazovce spatøit taktéž Alexandera Hemalu (* 3. 9. 1952), D - StB “Lexa” (30286).
Rovnìž Vlastimil Weiner, zpravodaj ÈT z východních Èech, kdysi na 1. máje moderoval slavnostní pochody èi komentoval televizní šoty z krajských sjezdù KSÈ. Byl kamarádem Jana Zusky, šéfem krajské vyšetøovaèky StB, synem pražského primátora.
“Vovka” - “disident” z TV NOVA
Vladimír Železný dostal v poslední dobì “pár facek” od života. Byl odvolán z funkce gen. øeditele, pøedtím podveden (koupil nìkolik falzyfikátù obrazù pøedních èeských malíøù pro zamýšlenou veøejnou galerii s klubem v Dlouhé ulici) a je obvinìn z “tunelování” TV NOVA. Co to je za muže” Estébák není, komunista také ne. Kdo tedy”
Dne 18. srpna 1997 Železný na internetu (prostøednictvím Real Video) zveøejnil anglickou verzi poøadu Volejte øediteli a svùj oficiální životopis, (prostøednictvím servisu Central Europe Online), ve kterém se pøedstavuje jako bývalý politický disident a píše se v nìm: “Dr. Železný byl mezi tøemi novináøi, kteøí zaèali èasnì ráno 21. srpna 1968 vysílat televizní zprávy zamìøené proti sovìtské invazi do Èeskoslovenska.” V rozhovoru pro Playboy (1/1999) tuto skuteènost oznaèil jako mezní situaci: “Urèitì to bylo obsazení Mìšanské besedy 21. srpna 1968. Záhy poté, kdy jsme rozbìhli vysílání, vtrhla do budovy první vlna okupantù - støedoasijské sovìtské jednotky, které nás zatkly, v atriu postavily ke zdi a natáhly uzávìry samopalù.” Kamila Mouèková, která v ÈST tehdy pracovala, se usmívá: “Železný v televizi pobíhal, takový ušatý kluk, s nìjakými krabicemi, snad pomáhal produkèním.” Jak uvedl jeden debatér na internetovém Neviditelném psu, v Železného životopisu není uvedeno, že Železný v ÈST na obrazovce komentoval sovìtské kosmické lety.
Podle “honoráøových lístkù” bývalé ÈST z období od 23. února do 7. listopadu 1973 Železný byl autorem textù nebo je pøímo režíroval, tìchto témat: Výroèí sovìtské armády (23. 2.), Ohlasy na výroèí února (24. 2.), Májový pozdrav z Moskvy (1. 5.), Pøíjezd Bežnìva do Bílého domu a jeho pobyt v USA (18. 5 a 23. 6.) nebo Reportáže z oslav 56. výroèí VØSR (7. 11. 1973).
Z televize byl vyhozen až roku 1973, stal se normálním redaktorem Technického magazínu. Železný do ÈST nastoupil v èervnu 1963 po prvních neúspìšných zkouškách na Fakultu sociálních vìd (FSV) a zaèal pracovat jako asistent produkce, produkèní a pozdìji redaktor. V roce 1967, už jako student FSV, byl pøedsedou fakultního výboru ÈSM (který tehdy rebeloval proti celostátnímu vedení této organizace) a aktivistou krátkodobì existujících nekomunistických studentských struktur. Železný nikdy nebyl disidentem, Chartu 77 nepodepsal.
Sociální demokratka Petra “Pavla”
Petra Buzková (* 7. 12. 1965), místopøedsedkynì ÈSSD, je mj. nejoblíbenìjším politikem v ÈR a naposledy do této stranické funkce byla zvolena v Praze v nedìli 11. dubna 1999 na 29. sjezdu sociálních demokratù. Za její zvolení se zasloužilo 68,5 % sjezdových volièù. Nemìní to však nic na tom, že je evidována jako D - StB “Pavla” (45958). Dnes si tìžko vzpomene, jak pøed vstupem do øad ÈSSD jako prùvodkynì pražskými památkami, pracovala spoleènì s Jiøím Markem, A - StB “Radek” (28189). Možná si “Pavla” už nevzpomíná ani na to, jak 9. èervence 1993 (v 19, 20) pøed závìreèným hlasováním o pøijetí Zákona o protikomunistickém odboji a odporu proti nìmu radši utekla a sebou vzala i Václava Grulicha, dnešního ministra vnitra ÈR. A pokud jde o svazek Petry Buzkové, ten byl uložen na II. správì StB pod è. jednacím 2b - 1 (znaèka odboru) s datem 23. ledna 1989 a jako øídící orgán jí byl pøidìlen pøíslušník Správy StB hl. m. Prahy a SÈ kraje nstržm. K. Tichý (è. služ. prùkazu 225223, rodné è. 600113/1334, bytem: Zengrova 15, Praha 6). V její složce však chybí tzv. “oznamovací” dopisy, které nemìla možnost shlédnout nezávislá lustraèní komise, jejímž tehdejším pøedsedou byl Jaroslav Bašta.
Hudební a knižní soutìže
Vyhlašování vítìzù rùzných soutìží již patøí ke koloritu našeho spoleèenského života. V té souvislosti si vzpomenu na loòský výrok historika Milana Churanì, který od podzimu 1990 pracoval v Úøadì na ochranu ústavy a demokracie (ÚOÚD, pozdìji FBIS): “Konfidenti StB existovali velice reálnì a po krátké dobì strachu a nejistot po listopadu 1989 se dnes vysmívají ostatním i z významných postavení ve všech oborech života spoleènosti.”
K legalizaci autorù, tím pádem i zla, pomáhají samotní konzumenti umìní. Napøíklad výtìzem ankety Tý Tý za rok 1998, ankety ètenáøù Týdeníku Televize o nejoblíbenìjší tváøe obrazovky, vyhlášené v sobotu 6. 2. 1999 se v kategorii Hlasy v dabingu stala Valérie Zawadská, (* 19. 9. 1958), A - StB “Eva” (44226, 2653803), hereèka Mìstských divadel pražských. Pátou nejprodávanìjší knihou v Arbesovì knihkupectví koncem dubna 1999 se stala kniha Rozhovory s Janem Werichem, kterou napsal novináø Jiøí Janoušek, A - StB “Sorré”, (podle ev. è. svazku A 2336/303/S - 14607). Deník rudé Právo (11. 6. “99) dokonce zveøejnil další anketu nejprodávanìjších knih Arbesova knihkupectví, kde na prvním místì figuruje kniha Èas ani prd nezastavíš aneb Arbes by se divil autorù Vratislava Ebra “Erba” a Otakara Brùny.
Cena Akademie populární hudby za rok 1998, v kategorii Folk, byla 4. bøezna 1999 udìlena Jaromírovi Nohavicovi ( * 7. 6. 1953), TS - A “Mirek” (2932007). Pro pøesnost dodávám, že koneèné dvojèíslí 07 oznaèuje, že Nohavica byl veden u KS StB v Brnì.
Agenti mezi skauty = bobøík mlèení
Protože jsem se vždy snažil skautùm pomoci, následující text jsem nechtìl publikovat. Èiním tak na pøání nìkterých old skautù. Skautským èinovníkem v Praze 2 je Ing. Vladimír Kopøiva, (* 23. 3. 1929), A - StB “Vlk” (4309). Kopøiva skautskou pøezdívku “Vlk” používal od roku 1945. Po vydání seznamù agentù StB nás zažaloval u soudu, kde jsme s Petrem Cibulkou skonèili. Jeho žalobu projednával 16. dubna 1993 Krajský soud v Brnì. Kopøiva se v ní domáhal zveøejnìní omluvy “za uveøejnìní jeho jména v seznamu spolupracovníkù StB”. Požadoval urèení, že vydavatel Necenzurovaných novin je povinen se zdržet všech neoprávnìných zásahù do práv žalobce na ochranu osobnosti. Na poèátku soudního jednání však žalobce vzal zpìt tu èást žalobu, v níž se domáhal výroku, že nebyl agentem StB. Kopøiva totiž uvedl, že nechce, aby soudem bylo prokazováno, zda byl èi nebyl agentem StB. Kopøiva uvedl, že lustraèní osvìdèení již obdržel, na dotaz soudce, s jakým výsledkem byl lustrován, odmítl odpovìdìt. Protože má soud právo si tyto dùkazy obstarat sám, soud konstatoval, že tak uèinil a vyžádaná zpráva MV potvrzuje, že žalobce byl spolupracovníkem StB.
Na Svobodné Evropì 13. 2. 1999 (uvádìla Martina Mašková), s ní rozmlouval Dr. Jiøí Navrátil, který byl kdysi ve Foglarovì skupinì Dvojka. Po listopadu 1989 byl dlouholetým starostou Svazu skautù a skautek ÈR (od roku 1992) a nyní je skautským místostarostou. Navrátil (* 10. 9. 1923), je veden jako D i A - StB “Junák” (8079). Pozitivnì byl rovnìž vylustrován FBIS mezi èleny Syndikátu novináøù. Za války byl zatèen gestapem, v roce 1949 odsouzen k 20 letùm tìžkého žaláøe pro velezradu, po 11 letech propuštìn na amnestii. V letech 1989 - 1990 byl šéfredaktorem Lidové demokracie. Na Svobodce mluvil o bobøících ušlechtilosti, že je tøeba dennì udìlat dobrý skutek a mladým skautùm vzkázal: “Buïte slušní, chovejte se poctivì.”
V letech 1990 - 1993 byl starostou Èeského junáka PhDr. Jarmil Burghauser (* 21. 10. 1921), TS - A “Mokrý” (94188). Ten rovnìž zastával funkci pøedsedy Spoleènosti A. Dvoøáka, místopøedsedy Dvoøák Society of Great Britain a v letech 1990 - 1992 byl pøedsedou Spoleènosti skladatelù. Šlo o hudebního skladatele a muzikologa, který v roce 1998 zemøel.
100 + 1 a bývalá ÈSTK
Èeskoslovenská tisková kanceláø (ÈSTK), ještì za komunistického režimu byla mj. vydavatelem ètrnáctideníku 100 + 1 - zahranièní zajímavost. Za mezinárodní redakci byl v roce 1989 šéfredaktorem Jiøí Brotánek, který byl taktéž pøedsedou redakèní rady, sestávající se z deseti lidí. K ní patøilo ještì osm redaktorù. V této redakèní radì byli hned dva tajní spolupracovníci - agenti. Boøivoj Homola (* 12. 9. 1924) “Borek” (359888) a Ivo Štolc (* 12. 7. 1935) “Samuraj” (570888).
Èlánek “U pøátel za oceánem” (100 + 1, è. 3 - 1989) je bohatì doplnìn fotografiemi M. Jakeše a M. Štìpána s Fidelem Castrem, sjezdovými fotografiemi. Pojednává o návštìvì tìchto aparátèíkù v Havanì, jehož autorem je Pavel Zavadil, zpravodaj ÈTK v Havanì, kde Castro dostal Øád Klementa Gottwalda. Èlánek z Nikaragujské republiky nás informuje o Jakešovo návštìvì v pionýrském táboøe a o pøedání nejvyššího nikaragujského vyznamenání - Øádu Augusta Césara Sandina - M. Jakešovi. Autorkou èlánku je Ilona Kovaøíková, zvláštní zpravodajka ÈTK v Managui. Tato tichá a nenápadná žena dnes pracuje v zahranièní redakci Zemských novin.
Pro úplnost dodejme, že kolektiv dnešních “èetkaøù” doplòuje fotograf Jiøí Kruliš (* 26. 9. 1942), TS - A “Rudolf” (2573488).
Dr. Jiøí Stehlík - pìkný “Ptáèek”
Øada “normalizaèních” a dnes již “demokraticky” se chovajících umìlcù, kteøí jsou v databázi MV ÈSSR vedeni jako agenti, shodnì tvrdí, že nikdy nikoho neudali anebo ještì lépe - zapøísáhle mlèí. Ukažme si skuteènost na pøípadu jednoho z nich, který však nebyl nikterak známou osobou.
Pracovištì Sekce ochrany utajovaných skuteèností archivní a spisové služby MV ÈR v Pardubicích dne 1. èervna 1998 odtajnilo spis z roku 1985, s krycím názvem “Skladatel” (reg. è. 37639). Spis se týká provìøované osoby Rudolfa Rùžièky, hudebního skladatele v oblasti tzv. poèítaèové hudby, který se pohyboval v disidentských okruzích.
Rùžièku udával Dr. Jiøí Stehlík z Brna, (* 28. 7. 1936), TS - A “Ptáèek” (33545). Státní bezpeènost o Rùžièku projevila zájem když zjistila, že udržuje kontakty s Petrem Cibulkou. Bylo pøijato dílèí preventivní opatøení k osobì Rùžièky, jehož cílem bylo prosazení Rùžièkovo izolace vùèi zahranièí a tvùrèím skupinám v tehdejší ÈSSR. “Ptáèek” zanesl do prostøedí bývalého Svazu èeských skladatelù a hudebních umìlcù (SÈSHU) atmosféru, že Rùžièka je neschopný v hudební oblasti. Na základì toho Rùžièka nesplnil finanèní pøíjmový limit, protože nedostával pøíležitost realizovat své hudební skladby a byl ze svazu vylouèen. (P. Cibulka o nìco pozdìji zase skonèil v komunistickém vìzení). K vylouèení Rùžièky ze svazu došlo i pøesto, že v roce 1984 vyhrál soutìž v Paøíži, kterou obeslal. Ve stejném mìstì a dobì mu bylo znemožnìno setkání a Pavlem Tigridem.
Pro pøesnost uvádím, že citováno je z pøísnì tajného materiálu ze dne 9. 10. 1985, vedeného ve Správì StB, II. odbor, 4. oddìlení. Svazek podepsali tøi dùstojníci StB. Nadporuèík (pozdìji kapitán) Josef Jeøábek, npor. Milan Michalík a vypracoval ho npor. Pavel Foltýn. Více k pøípadu, s pøesnou a obsáhlou citací ze svazku, si mùžete pøeèíst na internetu (new/cib-text.htm)
Agenti v politických stranách
Osoby s nejasnou minulostí, pokud jde o vztah k tajné komunistické službì, není však jen problémem ÈSSD, která je plna bývalých komunistù (poslanci za KSÈ (M) M. Šlouf, J. Soural, M. Kraus, za OV KSÈ Praha 4 K. Heøman, poslanci za LB Z. Vorlíèek, J. Palas, èl. KSÈ od 1952 do 1989 Y. Strecková, v šedesátých letech poslanec KSÈ Z. Jièínský nebo býv. èl. ÚV KSÈ V. Koèandrle).
Komunisté jsou z protestu nejvìtšími odpíraèi lustraèního zákona. Místopøedseda KSÈM Doc. PhDr. Zdenìk Klanica, CSc., (* 28. 11. 1938), rovnou tvrdí, že za komunistický teror 50. let mohlo ovzduší studené války. Klanica (nar. 28. 11. 1938) je v databázi Ministerstva vnitra (MV) veden v kategorii dùvìrník (D) StB pod krycím jménem “Èerný” a jako tajný spolupracovník - TS - A “Zdenìk”, (31576, 17572). V sobotním magazínu deníku rudé Právo (30. 4. 1999), mùže na fotografii ètenáø vidìt Klanicu ležícího v nemocnici, kterak ho zde navštívil “velký šéf” Grebeníèek, aby mu donesl štos “ruïáskù”.
Další dnešní místopøedseda KSÈM a poslanec Parlamentu ÈR, RNDr. Václav Exner, CSc., (* 20. 9. 1942), je D - StB, “Vrba” a “Izák”, (35151, 37278). Na stránkách Ekonomu (19/99), týdeníku Hospodáøských novin, dal Exnerovi prostor Oskar Krejèí (o nìm v kapitole o HN). Poslanec v rozhovoru, nazvaném Válku válce - komunisté k bombardování Jugoslávie, Exner øíká: “Posuzujeme v souèasné dobì spoleèné vystoupení komunistických a dìlnických stran v celé Evropì, a to nejen formou demonstrací, ale i úèastí na nìkterých akcích pøímo v Jugoslávii èi manifestacích pøed ambasádami.”
Státní bezpeènost se nevyhnula ani Miroslavu Štìpánovi, (* 5. 8. 1945), kterého strana ze svých øad vypudila, aby (spoleènì s poruèíkem StB Ludvíkem Zifèákem, è. služ. prùkazu 216868, RÈ 600111/0995, bytem Valšov 6, Bruntál) založil Stranu èeskoslovenských komunistù (SÈK). Štìpán se tak (koneènì) stal vysnìným generálním tajemníkem, by pouze SÈK, a jako D - StB má krycí jméno “Mirek”, (18421).
Tøešnièkou na dortu je Zdenìk Pfeiler (* 23. 6. 1931), který ještì v roce 1994 kandidoval za KSÈM ve Vsetínì, aè je u bývalé StB veden jako držitel propùjèeného bytu (DPB) s krycím jménem “Vìž” (20449).
Èeský rozhlas 2 - stanice Praha
Na této stanici uvádí poøad Tobogan Eduard Hrubeš, * 27. 12. 1936, D - StB, bez krycího jména, døíve vedoucí souboru Velkopopovická kozlovka. V dalším poøadu “Neváhej a povídej” (poøad pøedstavuje známé osobnosti), který Hrubeš uvádí, je jeho spoluatorem Jiøí Melíšek, * 16. 6. 1932, A - StB “Henry”.
Po døíve uvedeném poøadu s Miroslavem Plzákem, (*25. 8. 1925), TS - A - StB, “Karel”, se ve stejnojmenném poøadu velikonoèní nedìle v poøadí již tøináctém (4. dubna 1999 v 11, 15), blýskla další hvìzda, a to zpìvaèka Judita Èeøovská, (* 21. 4. 1929), TS - A - StB, (ev. è. 12305, 230588) “Dita”. Hrubeš ji uvedl jako “milého hosta a dámu, obdaøenou vším, co pøíroda umí nadìlit.” Èeøovská oba protagonisty poøadu titulovala “Edo” a “Jiøíèku””, pochlubila se, že dostávala spoustu erotických anonymù a že poprvé byla v Rusku v roce 1962. Hrubeš upozornil, že má “krásné køestní jméno”, že “patøí mezi kuchaøky s korunou na hlavì” a kdyby mìl klobouk, tak ho smekne. Spoleènì pak vzpomenuli zpìváka “Pepíèka” Zímu (* 11. 5. 1932), A - StB “Tulipán” (11808). Poøad se opakuje téhož dne krátce po pùlnoci a aby nikomu neušel, upoutal na nìj napø. týdeník Reflex (è. 13 / 99) v rubrice Styl reflexe.
Èeøovskou prý rozèiluje špína a agrese a dìla, že “v Øevnicích má spoustu pøátel”. Zajímalo by mì, o èem si svatá trojice povídá, když se sejdou s Èeøovskou v Øevnicích bydlící Ondøej Hejma, (* 3. 2. 1951), D - StB “Rony” (44963), A - StB, “Rony” a textaø Zdenìk Rytíø (* 11. 4. 1944), A - StB “Skladatel” (30018).
Vyznamenaný Pavel Kohout
Jeden z prvních signatáøù Charty 77 byl Pavel Kohout, (* 20. 7. 1928, A - StB “Olek”, 3567). V pondìlí 8. února 1999 v Praze vyznamenán Rakouským èestným køížem za vìdu a umìní I. tøídy. Stalo se tak na pražském konzulátu rakouské zemì. Pøedseda rakouského parlamentu Heinz Fischer pøi slavnosti zdùraznil, že “Kohout si získal úctu svým životem a napsal výteèné hry.” Spolu s Kohoutem si pøipili premiér Miloš Zeman, který ocenil jeho umìleckou i životní cestu, Pavel Dostál, ministr kultury ÈR a Heinze Fischer.
V sobotu 13. února 1999 (23,20) byl hostem Lídy Rakušanové v redakci Svobodná Evropa. Posluchaèùm sdìlil, že nepíše o problémech ale o lidech, který ten problém nesou. “V každé spoleènosti existuje spodina,” øekl Kohout, který citoval spisovatele Milana Kunderu: “Pravda se pøed námi skrývá.”
Na Velvyslanectví Rakouské republiky jsem se dostavil ve ètvrtek 4. bøezna a žádal jsem pouze písemné vyjádøení. To jsem od Dr. Petera Niesnera obdržel obratem a cituji z nìho: “Upøesòuji, že dle pøístupných informací pan Kohout svého èasu po své emigraci do Rakouska svoji bývalou návaznost na KSÈ oznámil a se za tyto svoje èiny ve svém mládí omluvil. Vyznamenání bylo panu Kohoutovi pøiznáno z rozhodnutí našeho pana prezidenta Spolkové republiky, pana Thomase Klestila. S pozdravem Dr. Peter Niesner, velvyslanec.”
Paradoxem je, že z èásti Kohoutova “pardubického svazku”, který odtajnilo Pracovištì Sekce ochrany utajovaných skuteèností archivní a spisové služby MV ÈR v Pardubicích, je zcela zøejmé, že sám Kohout byl udáván, agenty, kteøí na nìj donášeli, uvedl jen krycími jmény a dodal: “Bylo by až smìšnì trapné namlouvat sobì i jiným, že ten mohutný aparát, snažící se zlomit nezlomné, vyrábìl po desítky let tak rafinované falešné dùkazy proti zlomeným, kteøí pro nìj mìli jen cenu doèasných špiclù,” (LN, Orientace, 2. 5. 1998). Na Kohouta (ale i na V. Havla, P. Uhla, O. Bednáøovou, L. Vaculíka, I. Klímu ad.) donášel již nežijící spisovatel Vladimír Škutina, na agenta StB naverbován 4. èervna 1974 s krycím jménem “Historik”, který ze 142 schùzek s øídícími orgány pøedal 194 “zpráv dobré kvality” a na odmìnách tak získal 38. 590 Kès.
Deník rudé Právo
Guvernér Èeské národní banky (ÈNB) Josef Tošovský pøedal 30. bøezna 1999 v Praze ceny 5. roèníku soutìže ekonomických novináøù O cenu ÈNB a O cenu guvernéra ÈNB za pøíspìvky zveøejnìné v roce 1998. První cena nebyla udìlena, druhou (za èlánek Finanèní systém dokròuje k nule) získal Zbynìk Fiala, (* 9. 4. 1946, A - StB “Oto”, 13099, 309988), který píše do deníku rudé Právo. Fiala je redaktor pøedlistopadového svazáckého deníku MF, odkud odešel na èeské ministerstvo financí, za premiera M. Èalfy byl tiskovým mluvèím Vlády ÈSFR
V pøíloze deníku )S(a)l(o)n(, v rubrice /K vìci/ se 11. bøezna vyznal ètenáøùm spisovatel Václav Dušek, (* 2. 9. 1944), D - StB a A - StB “Dana” (1177204),
Týdeník Ring
Pokud bych mìl vyhlašovat soutìž a jejího vítìze, pokud jde o poèet agentù StB zamìstnaných v redakcích, tak Ring je na tom spoleènì s Hospodáøskými novinami na èeském mediálním trhu na prvním místì. A to i pøesto, že došlo k výmìnì šéfredaktora, jímž se stal Petr Dudek. “Pøednì bych Vám chtìl oznámit, že Herbert Kratzer není v Ringu zamìstnán jako odborník na tajné služby. O jeho minulosti navíc nic nevím, takže nemohu posoudit, zda byl Bert opravdu agentem StB èi nikoliv,” napsal mi 8. dubna “99 pan Dudek, povìøený øízením redakce.
Po odchodu PhDr. Gabriely Pøevrátilové, (“Ina”, “Pátý””Lada”) v redakèním kolektivu zùstal Herbert Kratzer, (* 4. 8. 1944), TS - A, “Bert”, (3691601). Za trvání nového šéfredaktora kolektiv doplnil Ivan Kuptík (* 1. 12. 1952), TS - A “Kupec” (35405). Ten píše pøevážnì policejní témata. V Ringu 13/99 psal o antikomunistovi Petrovi Cibulkovi a nazýval ho jako disidenta Václava Cibulku. Možná je to lepší zlo, než dìlat rozhovory s psychiatrem Miroslavem Plzákem (* 25. 8. 1925), D - StB “Karel” (2105), TS - A, “Karel” (8) a (2105), jak tomu bylo v Ringu 12/99 (autor Michal Hrubý). V redakci také nechybí JUDr. Jan Stach, redaktor brannì bezpeènostního oddìlení Signálu za dob šéfredaktorování komunistického agenta Ing. Pavla Minaøíka, CSc., “bombera” ze Svobodné Evropy. V Ringu nechybí ani jméno Mgr. Jaroslavy Rùžièkové, která v tomtéž Signálu pracovala v pøedvýrobním oddìlení. Kolektivu “vhodnì” Arnošt Tabášek, bývalý zástupce šéfredaktora Karla Sýse, komunistického básníka v týdeníku Kmen, jež vydával Svaz èeských spisovatelù.
Pokud si v Ringu (rubrika zábava) chcete pøeèíst horoskop, pøipravuje ho pro vás astrolog Petr Messany (* 30. 11. 1935), DPB “Oskar” (20725). Ten v lednu 1989 svìdèil v politickém procesu proti Janì Petrové, Alexandrovi Vondrovi, Danì Nìmcové a dalším v souvislosti s položením kvìtin u sochy sv. Václava na Václavském námìstí u pøíležitosti 20. výroèí sebeupálení Jana Palacha. “Rozsudek byl opøen o falešné svìdectví P. Messanyho, který u soudu dosvìdèil, že slyšel, co slyšet nemohl: Jak jsme údajnì hrubì uráželi pøíslušníky VB. Dva z nás dostali nepodmínìné tresty - já osobnì devìt mìsícù,” øekla Blesku (16. 2. 1999) Jana Petrová - Marcová. Messany na dotazy ohlednì svého udávání odpovídá vyhýbavì, že on není udavaèem z Václaváku, že to byl jakýsi Mesároš a že jde o zámìnu.
Pro úplnost dodejme, že šestihodinový závod MEDIACUP “99 v hotelu Diplomat, kde Ring získal druhé místo, moderoval Alexander Hemala (“Lexa”), hlasatel Ès. televize, který v divácké anketì byl zvolen nejoblíbìnìjším TV hlasatelem za rok 1990.
Veèerník Praha a Blesk
Tento “deník Pražanù” vede František Vonderka, (* 11. 2. 1951), A - StB, “Franta”. Mezi pravidelné autory veèerníku patøí Jiøí Melíšek, (* 16. 6. 1932), D - StB “Henry” (2451, 11985) A - StB “Henry” (245188). Ten zde píše rubriku s pøíhodným názvem Kdo, kde, s kým, jak a o èem. Nezapomíná v ní obèas vychválit své kamarády, jako napø. Ivana R”sslera, D - StB “Evžen” (18. 1.), paní Bubílkovou, kterou brzy pøestanou pouštìt na veèerní pøedstavení do kina, jak dobøe vypadá (22. 2.). V Blesku Melíšek píše rubriku taktéž s výstižným názvem Vidìno, slyšeno. A tak nezapomene v ní vynachválit E. Hrubeše (4. 2. a 14. 4.), s nímž pracuje na poøadu v ÈRo, herce Kanyzu dokonce nazval Janem Køtitelem Kanyzou (Nedìlní blesk 7. 3.). Melíšek by si nemìl plést fakta. K poøadu Peøíèko napsal (11. 5.), že na dotaz, jak se pøemlouvají sleèny, aby se svlékly, jeden z debatujících fotografù, øekl: “Dáš jí 5. 000” (ve skuteènosti to bylo 50. 000) a v reakci na televizní poøad ÈT (VP 14. 5.) nazval tvùrèí skupinu Anny Beckové jako skupinu Anny Peckové. Ve Veèerníku Praha (28. 5.) se Melíšek dokonce objevil TV tipech Dnes vybírá...
Dalším pøispìvovatelem VP (napø. 28. 5. 1999) je spisovatel Pavel Toufar ( * 13. 7. 1948), D - StB “Èerný” (
24074), v letech 1990 - 1991 šéfredaktor Signálu.Veèerník Praha šel dokonce tak daleko, že fotografii
Vratislava Ebra, (* 20. 10. 1942), TS - A StB, “Erb” (589 801), majitele pražského Arbesova knihkupectví na Smíchovì, uveøejòovala na první stranì, zda ho ètenáøi poznají a uhodnou rok jeho narození. V pondìlí 22. února pak zveøejnil jména vylosovaných výhercù knih a Ebra nazval “pøedním pražským knihkupcem”. Vìnoval mu èlánek ještì 28. 4. (autorka Jana Soprová), a ocenil v Ebrovì Salonu spisovatelù pøítomnost Jana Cimickýho (* 23. 2. 1948), který je veden v kategorii dùvìrník StB “Pinel” (46485), jenž byl komunistou a funkcionáøem normalizaèního Svazu spisovatelù.Jako “nejprodávanìjší zpìvák v Èechách” byl v Blesku (11. 3. 1999 - Dana Kaplanová) nazván Richard Müller, (* 6. 9. 1961), A - StB “Herec” (25920). /V sobotu 13. 3. byl Müller hostem Swing bandu Ferdinanda Havlíka na ÈRo 2 - Praha. V Reflexu 13-99 se Müller objevil v anketì “Co vás v poslední dobì zaujalo”. Ondøej Bezr v “lidovkách” - 26. 3. “99 - mu vìnoval recenzi/.
Chadima: “Jim Èert je lidská zrùda”
Podle publicisty Vladimíra Hendricha (Kalifornie, USA), ještì v dubnu 1996 písnièkáø a harmonikáø Jim Èert (vl. jm. František Horáèek), mu v interview tvrdil, že si otevøenì popovídají hlavnì na ožehavý téma jeho údajné spolupráce s StB, kterou naustále popíral. Èert je pouze jeden ze sta tajných spolupracovníkù - agentù, kteøí patøí mezi veøejnì známé osoby.
Podle Hendricha Jim Èert spolupráci s StB podepsal 21. èervna 1979 v Hradci Králové krycím jménem “Akord” a jako øídícího orgána mìl poruèíka Antonína Jílka. Dne 23. øíjna 1981 byl pøeveden do Prahy na II. správu StB ke kpt. René Špringerovi. V Praze mìl krycí jméno “Homér”. (V databázi MV je veden s datem narození 25. 2. 1926, jako “Homér”, aè je roèník 1956. Jde o pøeklep pøi pøepisování z osobního svazku - pozn. aut.) Jimova spolupráce s StB byla oficiálnì ukonèena 14. bøezna 1989, mj. pod záminkou jeho chronického zánìtu jater. Èert - Horáèek, podle estébáckých záznamù za celou dobu spolupráce ze zvláštních fondù obdržel 7. 200 Kès vèetnì poukázek do obchodních domù plus asi tisíc korun na úhradu výdajù. Podle Hendricha Jim nebyl údajnì úkolován na konkrétní osoby, ale na hnutí tzv. “volné mládeže”.
Michal Hýbek se 4. èervna 1998 v archivu MV v Pardubicích seznámil se svazkem s krycím jménem “Tiskaø”, (založen 9. 12. 1980), který na nìho StB vedla. V nìm je popisován styk pramene (Jim Èert) s Hýbkem i okolnosti vydání nového èasopisu Vokno. Spolu s dalšími spolupracovníky Vokna byl Hýbek zatèen v listopadu 1981 a odsouzen k nepodmínìnému trestu odnìtí svobody v délce osmnácti mìsícù. V hlavièce výše citovaného agenturního záznamu je jako pramen uveden tajný spolupracovník s krycím jménem “Akord”.
Tak konèí éra jednoho ze zpívajících disidentù, kterého rocker Mikoláš Chadima nazval “lidskou zrùdou”. Písnièkáø Vlasta Tøešòák odpovídal na otázku, zda nìkdy potøeboval v tvorbì nepøítele: “S výjimkou písnièky o Františkovi Èertojc, kterej práskal estébákùm za prachy, nemám na kontì žádnej protestsong (Reflex 10/99).
Agent StB “uctil” památku K. Kryla
Když se “zpívající krajánek” Karel Kryl vrátil v roce 1989 do tehdejší ÈSSR, vystoupil tøetího prosince s písnièkáøem Nohavicou a Hutkou v pražské Sportovní hale. O den déle na balkonì Melantrichu s Karlem Gottem zazpívali ès. hymnu a Jiøí Èerný je pøedstavil jako dva populární Karly. Kryl se tehdy cítil podveden. Potom ale vylezla ta skuteènost, že Jaromír Nohavica (*7. 6. 1953) spolupracoval s StB jako TS - A “Mirek” (2932007). Vázací akt podepsal v Brnì roku 1987 aby mu pak vyšla jeho první LP deska.
“Druhá vìc je Jarkovo údajné spolupracování s StB. Dodneška postrádám jeho jasné a srozumitelné vyjádøení. Mlèení je moc špatná zbraò,” prohlásil v roce 1994 Kryl. Umøel “na bolest z èeské demokracie,” øekla Krylova pøítelkynì Vìra Rollerová z kanadského Toronta, když Kryl 3. bøezna 1994 v Mnichovì zemøel. Zpìvák Jarek Hutka dodal: “Umøel i na tu svou vìènou nespokojenost.” Pavel Tigrid v pátek 11. bøezna 1994, na høbitovì za bøevnovským klášterem, se nad èerstvým Krylovým hrobem zeptal: “Nevím, jestli jsme ti nìco nezùstali dlužni.” Pravdìpodobnì narážel na skuteènost, že ani Václav Havel nikdy nepøijal Kryla mezi své vyvolené.
Jaké bylo pøekvapení, když v poøadu ÈT vìnované country a folku s názvem Aport (15. 4. 1999) na závìr vystoupil Nohavica s písní, vìnovanou památce nedožitých 55. narozenin Karla Kryla (narozen 12. 4. 1944). A ještì vìtší zdìšení zavládlo, když brnìnská televize, v tom samém mìstì, kde byl Nohavica na KS StB evidován a vytìžován, odvysílala 26. dubna ve 22, 30 hodin poøad Vzpomínka na Karla Kryla, s podtitulkem “Jaromír Nohavica zpívá písnièky legendárního písnièkáøe” v režii V. Fatky.
Nedá se jinak reagovat než slovy Jirky Pallase ze Švédska, který po Krylovo odchodu z tohoto svìta prohlásil: “Bylo velmi smutné vidìt, jak se ještì na nevystydlého barda vrhají politici a další parazité.” A je pro K. K. malou satisfakcí odhalení jeho busty pøed sborovnou keramické školy v Bechyni, kde roku 1962 maturoval. Odhalena byla v sobotu 24. dubna 1999, na svátek svatého Jiøí.
Týdeník Vlasta, Kvìty a Avízo
V týdeníku Vlasta (12/99) se na stranì 13 ve fotografiích Otakara Gembaly objevil zpìvák Václav Neckáø (* 23. 10. 1943), D - StB “Bacil” (29313) a další zpìvák Viktor Sodoma (* 5. 7. 1945), TS - A “Matador” (2491588).
V devatenáctém èísle Kvìtù se v Duelu s lékaøem Pavlem Pafkem pøel karlínský spisovatel Václav Dušek, (* 2. 9. 1944), D - StB a A - StB “Dana” (1177204), èlen Pen-klubu a Klubu èeských spisovatelù.
V Kvìtech è.8 - “99 se objevil, spolu s kapelníkem Ladislavem Kubešem, zpìvák Josef Zíma (* 11. 5. 1932), A - StB “Tulipán” (11802), aby s tímto kapelníkem zazpíval Øípeckou šenkýøku u pøíležitosti pøipravovaného televizního poøadu. “Tulipán” se rovnìž v Nedìlním Blesku (4. 6. “99) svìøil, proè tyto noviny kupuje.
V kvìtech è. 47/98 dostala prostor po urèité dobì po odchodu z týdeníku Ring, Gabriela Pøevrátilová, vedena v kategoriích D - StB “Ina” a “Pátý” a jako TS - A “Lada”. Její rozhovor s fotografem Jadranem Šetlíkem se objevil v rubrice Kultura plus na stranách 32-33.
V informaèním a reklamním èasopisu AVÍZO byl jako muž známý z mnoha publikací, zábavných i jiných rozhlasových a televizních poøadù pøedstaven astrolog Petr Messany, držitel propùjèeného bytu s krycím jménem “Oskar”. Ten se v èlánku hrdì hlásí k astrologovi Pavlu Turnovskému, svìøuje se, že k nìmu chodí na poradu politikové a “já jsem s mírnou nadsázkou možná v roli svatého Jana Nepomuckého (!!!), øíká Messany o sobì a dodává: “Pøívìsek je osobní talisman, který pochází z Indie a podle indické mythologie má svého nositele chránit hlavnì pøed lidskou zlobou. Možná pøece jen tyto pøedmìty trochu dotváøejí osobní image.”
“Pøísnì tajní” spisovatelé
Pražská vydavatelská spoleènost (PVS) pravidelnì vydává publikaci Pøísnì tajné - literatura faktu. Tématy jsou pohledy do zákulisí historie, aféry, skandály, špionáž, nevšední osudy atd. Pøevážná èást kolektivu je složena z dùvìrníkù Státní bezpeènosti. Šéfredaktorem PVS je PhDr. Karel Richter, CSc., (* 15. 6. 1930). Jde o jazykového redaktora a vìdeckého pracovníka Vojenského historického ústavu.
Dalším autorem je spisovatel PhDr. Miroslav Ivanov, (* 10. 4. 1929), “Adne” (15065), který je èlenem vedení Klubu 89 (spisovatelù nekomunistù) a pøedsedou Klubu autorù literatury faktu. Ivanov je èestným obèanem rodného mìsta Jaromìø (1994) a dalších dvou mìst a herec Zdenìk Svìrák v pondìlí 7. èervna “99 v pražském Domì knihy pokøtil jeho 35. knihu názvu 52 + 2, ètení pro každý týden v roce a dva navíc.
Mezi autory nechybí ani Roman Cílek, (* 4. 3. 1937), “Svoboda” (19935), který pod spoleèným pseudonymem Karel Pavlík psával spoleènì s Rudolfem Kalèíkem. Posledním z deseti autorù, kdo je veden v databázi MV jako dùvìrník StB je Pavel Toufar, (* 13. 7. 1948) “Èerný” (24074). Ten je spisovatelem a novináøem a pøispívá do Veèerníku Praha (napø. 28. 5. “99).
ÈRo 1 - debatující agent “Pixa”
V pondìlí 15. 3. “99 v poøadu Dva na jednoho, který moderovali Vladimír Kroc a Andrea Øíhová, u pøíležitosti 75. narozenin byl do redakce pozván PhDr. Lubomír Dorùžka, (* 18. 3. 1924), hudební publicista a spisovatel, který je nazýván nestorem hudebních kritikù. Jako agent StB je evidován pod krycím jménem “Pixa” (1686888). Je také místopøedsedou Èeské jazzové spoleènosti. Dorùžka od roku 1947 èasto pobýval v Anglii, v roce 1964 byl šéfredaktorem Melodie, v roce 1968 spoluzakládal Evropskou (pozdìji Mezinárodní) jazzovou federaci a v roce 1971 odešel do zahranièního oddìlení Supraphonu, kde mìl na starosti subdodavatelské nakladatelské smlouvy. K jeho cti patøí, že když byla za bolševikù souzena Jazzová sekce (JS), kde Dorùžka svìdèil, JS neshodil a proti ní nesvìdèil. Dnes na ÈRo 2 - stanice Vltava uvádí poøady Jazzová ochutnávka (25 minut), Pøíbìhy a postavy èeského jazzu (jednou za ètrnáct dní), nebo poøad Jazzmani vyprávìjí, kde své vlastní názory prezentují muzikanti.
V èasopisu Týden
(6/”99) na Lubomíra Dorùžku, jako na gentlemana jazzového vìku, zavzpomínal hudební publicista Josef Vlèek (* 8. 1. 1951), kterému jsme øíkali “Zub” Vlèek. V databázi MV je veden jako A - StB “Tesák” (31897). Vlèek je dnes redaktorem hudebního èasopisu Rock + Pop.Story Haliny Pawlowské
Ve Story 11 / 99 dostal prostor režisér Jiøí Adamec (* 9. 3. 1948, D - StB “Adam”, 21704, 24669), autor silvestrovského poøadu nebo Novot na TV NOVA ÈNTS. V èlánku se píše, že Adamec ve své kariéøe zažil slávu jako televizní režisérská hvìzda 80. let a po roce 1989 pád, protože mu v Èeské televizi nabídli místo vrátného a tudíž se ocitl na dnì. “Ovšem právì to patøí k vlastnostem mužù ve znamení Králíka, - (podle èínského horoskopu - pozn. aut.) - kteøí hledají únosný pomìr mezi ideálem a možnostmi. Vyèítá se jim kariérismus, i když luneárnì jde o pouhé prosazení talentu,” vyznal se Adamec.
Ve stejném èísle na stranì 14 se do ankety dostal Jiøí Datel Novotný, herec a moderátor, (* 8. 4. 1944) A - StB “Holar”, který vyjádøil obdiv na díly malíøù Josefa Šímy, Jana Zrzavýho a Kamila Lhotáka. Nutno dodat, že Novotný byl jedním z prvních zakladatelù Obèanského fora.
Kolektiv doplòuje také spisovatel Vladimír Páral, (*10. 8. 1932), A - StB “Mirek” a “Slávek” (1218704). “Spisovatel Páral byl jako vždy velice elegantní,” píše o nìm na první stranì deník Špígl (11. 6. “99). “A jako èastý ètenáø Špíglu na uvítanou pøinesl vydavateli Froòkovi pivo...” (Kde jsou ty doby, když ve Špíglu, jako redaktorka vyhozená z Èeskoslovenské televize (ÈST), pracovala Kateøina Perknerová - “Éter”, které se v ÈST øíkalo “støíbrná pila”.)
Hospodáøské noviny a týdeník Ekonom
V èele nakladatelství Economia je od roku 1990 ve funkci øeditele Ing. Miroslav Pavel, * 6. 9. 1941, A - StB “Mládežník” a “Ekonom” (5500, 30264,). Economia vydává øadu odporných èasopisù, napø. Stavitel, Technik, Domov, Finance a úvìr, Odpady, Chataø a Chalupáø, Fotografie magazín, Listy.
Dalším redaktorem HN je Milan Syrùèek, (* 28. 1. 1932), TS - A “Vladimír” (1734501, 3898701). Ten døíve pracoval v zahranièní redakci ÈTK a v Èeské televizi a dnes se podepisuje bez kroužku nad písmenem “u” - tedy jako Syruèek. Zastává rovnìž funkci øeditele divize ekonomického tisku a. s. Economia.
V redakci HN však nechybí ani Kvìta Šubertová - Buschová, (* 10. 7. 1947), D - StB “Knihovnice”, uvedena jako Kvìtoslava Buschová, (17894) a A - StB “Kvìta” (1093088) ve svazcích zanesena jako Kvìta Buschová. Je zástupkyní vedoucího zahranièní redakce.
A samozøejmì v kolektivu týdeníku Ekonom, pøílohy HN, nechybí Oskar Krejèí (* 13. 7. 1948), D - StB “Oskar” a “Kaláb” (8478, 18797, 37617), TS - A “Oskar” (847888) a rezident StB “Oskar” (847888)). Ten v redakci pracuje jako editor a má na starosti politiku. Krejèí se pustil do zprávy stavu Unie (4/99), kde píše: “Všichni hovoøí o lidských právech, ale ne každý umí jednat.” V èísle šestém se vìnuje lidským právùm a naftì (“Cílem je vyšachovat Rusko”), válce na Balkánì a NATO (è. 13, 14, 15/”99) a v èísle 16 oznaèuje tuto válku za “sociální objednávku na zabíjení”. V sedmnáctém èísle kritizuje media: “Oligarchizace moci se dnes projevuje ne likvidací protivníka, ale ovládnutím klíèových televizních stanic, pøièemž dùležité není pouze to, co televize øekne, ale i to, co neøekne, koho nenechá promluvit a komu nasadí oslí hlavu,” píše Krejèí. Nemá si však na co stìžovat. Již v listopadu 1998 byl Krejèí hostem v poøadu Dobré ráno (uvádìl ho redaktor Jiøí Velebný) a Krejèí ve veøejnoprávní televizi zanícenì mluvil o akci èisté ruce.
“Oskar” Krejèí byl prostøedníkem mezi iniciativou MOST (Michael Kocáb a Michal Horáèek, redaktor svazáckého MS), když zprostøedkoval setkání Kocába a Horáèka s Ladislavem Adamcem, tehdejším pøedsedou vlády. Setkání se uskuteènilo jakoby náhodnì ve foyeru Nové scény ND v záøí 1989.
Haló noviny
Haló noviny (HaNo), deník ÚV KSÈM, poskytla azyl takovým rudoprávním “esùm”, jakým byl jeden z mnoha, Jaroslav Kojzar. (Pamatujete ty útoèné Knihovnièky Rudého Práva”) Ve ètvrtek 10. èervna se na jejích stránkách na Jiøího Hanáka rozlobil Karel Sýs. Ano, je to tentýž Sýs, který odmítl po listopadu “89 dát do dražby titul komunistického “zasloužilého umìlce”. Hanáka nazval “šmudlou èeské žurnalistiky a bolševikem ve výslužbì.” A vzpomenul (svìte div se!) spisovatele Milana Jungmanna, toho samého, od nìjž nedaleko bydlí, ale kterému za bolševického režimu nikdy nepomohl, když Jungmann psát v té dobì nemohl.
Zatímco v HaNo skonèila jako redaktorka pravá ruka Miroslava Sládka z týdeníku Republika Andrea Cerqueová, o úžasném mýtusu života a poesie se tam rozepsal PhDr. Milan Blahynka, CSc., o výboru z esejestiky Jiøího Kubìny. Blahynka se narodil 29. 8. 1933, veden je jako TS - A StB “Hynek” (35892). Tento muž se velikou mìrou podílel na tom, aby se tzv. “zakázaní” (nebo také exilový) autoøi nedostali do rùzných encyklopedií, slovníkù a panoram èeské literatury. Blahynka byl autorem knihy Èeští spisovatelé 20. století (s Dušanem Cvekem a Milošem Horanským), ze které byli “eliminováni emigranti a autoøi, kteøí se ocitli stranou,” jak Blahynka napsal v Sýsovì Kmeni (36/1998), kde byl èlenem redakèní rady. Jak se o Blahynkovi øíkalo už za “komárù”, (tedy tìch, co nám tady pøes ètyøicet let pili krev), Blahynka byl “v každé dobì dobøe naladìn a dobøe naobìdván.”
Zemské noviny (ZN) - Hobby
V Hobby magazínu (5. 3. 1999), pøíloze ZN, Josef Kobra Kuèera vzpomenul na Alexandra Koenigsmarka (* 27. 5. 1944, A - StB “Alex”, 2928601) a na spisovatela Václava Duška, (D a A - StB “Dana”), v èlánku vìnovaném vzpomínce na Karla Kryla. Tentýž autor uèinil v pátek 4. 6. “99 rozsáhlý rozhovor s Jiøím Winterem - Nepraktou, krycí jméno “Gráf”, který stejnì jako pro Pražský Kudykam hovoøil o strašidlech a v èlánku byl “Gráf” oznaèen za klasika èeského kresleného humoru.
Dalším hostem magazínu (9. 4. “99 - autorka Dana Frantálová) byl Petr Messany, DPB - StB “Oskar”, který v nìm byl oznaèen za pøedního astrologa. (Více o nìm v èlánku o složení týdeníku Ring). Messany citoval Nostradamuse, který tvrdí, že dojde k devastaci duchovních hodnot, které budou pošlapány. “Podívejte se na morálku a chování lidí,” dodal. (Jak pøíznaèné, tato slova slyšet z tìchto úst.) Pro pøesnost dodávám, že držitel propùjèeného bytu je tajný spolupracovník zvláš získaný za úèelem propùjèení bytu èi místnosti (dále jen PB) k uskuteèòování konspirativních schùzek pracovníkù kontrarozvìdky s tajnými spolupracovníky. Držitel PB musí poskytovat záruku utajení zájmu kontrarozvìdky, proto se provìrka pøed propùjèením bytu nevztahuje pouze na nìho, ale i jeho rodinu, blízké pøíbuzné, popøípadì i další osoby, jež mají k nìmu nebo k PB bližší vztah.
Perem Lady Hesové dostal ve ètení na víkend (12. 2. “99) velký prostor také Ondøej Hejma, (* 3. 2. 1951), D - StB “Rony” (44963), A - StB, “Rony”. Ten však pøispívá rovnìž do týdeníku Reflex, napø. v rubrice Øekl bych (16/99) nebo Moje média (Reflex 20/99). Zde pøiznal, že ète MfD, Právo, LN a Blesk a že z internetu jde na nìj trochu strach. (V Pardubicích dokonce od roku 1992 existuje rockový klub Žlutý pes který každoroènì vyhlašuje soutìž Yellow Dog Open.)
Na první stranì Slova i Zemských novin (9. èervna) ètenáøi byli informováni, že Hana a Petr Ulrychovi pøedstavili v Brnì zpìvník s názvem Písnì 1964 - 1999. V popisku pod fotografií však nebylo napsáno, že zpìvák, textaø a kytarista Ing. Petr Ulrych (* 21. 2. 1944), je veden jako TS - A “Samorost” (2021106).
Pražský Kudykam - O Praze s...
Noviny jsou registrovány u odboru kultury Magistrátu hl. m. Prahy a vydává je Pražský spotøebitelský tisk. V rubrice O Praze s..., kterou fotí a píše Petr Jahn, zavzpomínal (11. 3. “99) režisér komunistických seriálù Vít Olmer, kterak mìl na Hradèanech byt s výhledem do Jeleního pøíkopu a nyní musí bydlet na Smíchovì a chodit do vinárny U Vìstonického Venouše.
Další hostem a “legendou kresleného humoru” v této rubrice byl 25. února Jiøí Winter - Neprakta, (* 12. 7. 1924), D i TS - A StB “Gráf” (24082, 28280), kterého zajímají pražská strašidla a byl Petrem Jahnem nazván jako “èlovìk osvícený”. V Blesk Magazínu (23/99, autor Emil Schneidr) byl Neprakta dokonce nazván “velkým Èechem”, sám sebe pøirovnal k Josefu Ladovi a sdìlil, že své najšastnìjší období teprve oèekává. Winter neopomnìl moralizovat: “Ze všeho nejvíc jsem však deprimován pøi setkání s blbcem. (...) S blbcem se ale jednat vùbec nedá a takoví lidé jsou naprosto beznadìjné pøípady.”
A do tøetice (18. 2.) nechybìl “náš pøední astrolog” Petr Messany (o nìm píši jinde), autorem vyfocen v pražské kavárnì Slavia se zeleným svìtlem na stropì ve tvaru kruhu, takže Messany skuteènì vypadá jako svatý.
Estébák pøed soudem, jiná aféra na obzoru
Jak je patrné, koneènì se doèkáme, že bude odsouzen JUDr. Jan Dolanský (* 31. 8. 1941), starší referent a major Správy StB hl. m. Prahy a SÈ kraje (è. služ. prùkazu 146416, RÈ 410831/0040, bytem Anglická 18, Praha 2.) Ten v roce 1980 pøi výslechu bil nynìjšího katolického biskupa Václava Malého a je proto obžalován ze zneužití pravomoci veøejného èinitele. Dolanský tehdy Malého tloukl pìstmi do oblièeje, bøicha, hrudi a žaludku. Ranou do oblièeje výslech Malého ukonèil. Dnes JUDr. Jan Dolanský pracuje jako právník Všeobecné zdravotní pojišovny (VZP). Prostì øeèeno, je to odborník na “slovo vzatý” a naprosto “svatý”. Telefon do bytu má radši veden na manželku Marii, co kdyby...
Po “aféøe Zilk” je další aféra na obzoru pokud jde o návrhy na státní vyznamenání na Øád bílého lva, kde je navržen Karel Klapálek, jenž v roce 1948 (po boku Ludvíka Svobody) jako pøedseda podepisoval v provìrkové komisi všechny propouštìcí rozkazy. Na Medaily Za zásluhy je navržen hudební skladatel Prof. Petr Eben (* 22. 1. 1929), A - StB “Petøík” (6076).
Josef Maraczi v.r.
publicista
(www.cibulka.cz)
Vršní 13 / 798,
182 00 PRAHA 8 - Kobylisy