|
vydávání samizdatových hudebních nahrávek |
optimalizováno pro 1024x768 NETSCAPE
Celý tento text vznikl na základì domluvy pøes e-mail, ve které Petr Cibulka informuje svého pøítele a spolupracovníka pøi vydávání hudebního samizdatu v dobách komunistické diktatury Rudolfa Rùžièku o možnostech vydávání Necenzurovaných novin na Internetu. Takto to zaèalo:
|
Date: Wed, 25 Jun 1997 21:18:27 From: Petr Cibulka <[email protected]> To: Rudolf Ruzicka <[email protected]> Subject: Dopis pro Rudu Ruzicku od Petra Cibulky Rudolf Ruzicka wrote:
Ahoj Rudo! Diky za dopis. Nezlob se prosim te ze se
ozyvam tak pozde,
|
Oba aktéøi - Petr Cibulka a Rudolf Rùžièka - si uvìdomují, že se v dané dobì na veøejnost nedostalo mnoho textových materiálù a dokumentù, které zùstaly v rukopisech nebo se zásluhou omezeného pøístupu dostaly jen k èásti veøejnosti a které svým významem jsou nutné k pochopení celé pøedlistopadové éry, a to nejen v oblasti kulturní, jíž jsou pøedevším vìnovány tyto stránky. Pokusili se najít veškeré dostupné texty, vyhledat zbytky údajù ve své pamìti, vypisovali, pøepisovali a vybírali to nejpodstatnìjší, co považují za potøebné pøedat historikùm, následujícím generacím a pøedevším všem èestným lidem.
Využíváme k této pøíležitosti možností internetu jako celosvìtové informaèní sítì, která je rozšíøená v celém civilizovaném svìtì a nyní pøístupná ve velké šíøi i u nás. Pøitom pøedpokládáme, že nejdùležitìjší následující texty bude nìkdy možné vydat tiskem, který je pøece jen nejpraktiètìjším informaèním prostøedkem s nejširším dopadem na veøejnost.
Zaèneme neobvykle, vlastnì závìrem - veøejným spoleèným poøadem v brnìnském Malém divadle hudby, který se výluènì týkal spolupráce P.Cibulky a R.Rùžièky na vydávání samizdatových hudebních nahrávek - kopie pozvánky vše prozradí:
|
na poøad Malého divadla hudby HUDEBNÍ SAMIZDAT 70. A 8O. LET Disidentská hudební tvorba
V poøadu budou pøedvedeny skladby
Poøad pøipravili
Poøad se koná
Pøedprodej vstupenek
|
Tento poøad pøedvedl èást výsledkù nìkolikaleté spolupráce P.Cibulky a R.Rùžièky, která zapoèala vzájemným seznámením na poøadech Malého divadla hudby na pøelomu 70. a 8O. let zásluhou spoleèných pøátel (zejména výborného amatérského hudebníka a profesionálního poèítaèového programátora ing.Petra Randuly), následným pøedáváním zkušeností, výmìnou nahrávek a pozdìjšími osobními setkáváními vèetnì vydávání a šíøení samizdatových hudebních nahrávek. To vše pøivedlo také R.Rùžièku do disidentské èinnosti, ke které nejen svým umìleckým zamìøením, ale i politicky vždy smìøoval.
Uvedený program o disidentské hudební tvorbì 70. a 80. let pøedvádìl celou šíøi zábìru ve vydávání rùzných hudebních forem a žánrù hudebního samizdatu, který obsahovala Cibulkova rozsáhlá vydavatelská èinnost (viz. http://www.cibulka.cz). Spolupráce Cibulky s Rùžièkou však spoèívala témìø výluènì v nahrávání a rozmnožování hudebních snímkù autonomní elektroakustické a poèítaèové hudební tvorby, která byla doménou Rùžièkovy kompozice a která mu také pøinesla celosvìtové uznání (viz. jeho domovská stránka http://www.savba.sk/logos/mca/ppgs/ruzicka.html). Tomuto druhu alternativní kompozice se vìnoval pøes potíže, které mu za minulého režimu pùsobilo umìlecké smìrování na elektroakustickou a poèítaèovou hudbu pøi uplatnìní v èeskoslovenské oficiální kultuøe, v zamìstnání a tím i v ekonomickém zajištìní. Ostatnì je zde tøeba uvést, že za vydávání disidentské hudební tvorby byl P.Cibulka vìznìn a R.Rùžièka vyslýchán Státní bezpeèností. Propagace a vydávání elektroakustické a poèítaèové hudby, a to nejen na území bývalého Èeskoslovenska, ale i v zahranièí, se proto jako styèný bod spolupráce Petra Cibulky a Rudolfa Rùžièky objeví témìø výluènì na tìchto stránkách.
Nejprve uvádíme pro informaci o nároènosti samizdatové hudební produkce originální popisy vìtšiny z vydávaných samizdatových hudebních nahrávek, které byly zprvu urèeny pro cívkové, pozdìji i pro kazetové magnetofony. Vytisknuty byly vèetnì doprovodných textù na jehlièkové tiskárnì Seikosha za použití primitivních editorù bez možnosti velkých písmen s diakritikou, vìtšinou pomocí poèítaèe ZX Spectrum. Jsou zde jako dokumenty pøepsány i s chybami v diakritice a základním èíslování prvních nahrávek.
Jako ukázku pøedkládáme úryvky nìkterých skladeb z vydávaných samizdatových hudebních nahrávek, tentokrát v digitální formì pro možnost reprodukce z poèítaèe s kvalitní zvukovou stereofonní kartou a se dvìma oddìlenými, nejlépe aktivními reproduktory. (www.winamp.com)Elektronia B pro komorní sbor, komorní orchestr a elektronické zvuky, vytvoøené pomocí poèítaèe [celá skladba 9:05] - úvod skladby (zvuková ukázka cca 1 min.)
Interpretace: sbor a orchestr èlenù Státní filharmonie Brno, sbormistr: L.Mátl, dirigent: J.Hanousek
Interpretace: L.Váchalová
Interpretace: A.Bourek
Interpretace: E.Výmolová, P.Stejskal, Moravští madrigalisté, orchestr Statní opery v Brnì, sbormistr: J.Šafaøík, dirigent: J.Zbavitel
Interpretace: Ars cameralis Praha
EDICE kazetových magnetofonových páskù "Konfrontace II."
Øada I. - John Cage
Øada II. - Computer Music
Øada III. - Týmové skladby Brno
Øada IV. - Tým ALSIPI
Øada VI. - Elektroakustická hudba Èeskoslovensko
Øada VIII. - Dalibor Spilka - hudební profil
Øada IX. - Harry PARTCH
Øada X. - Steve REICH
Pozdìji byla realizována samostatná edice kazetových magnetofonových páskù "Konfrontace II.", o jejíž organizaci se také zasloužil hudební vìdec Dr.Jiøí Stehlík. Bohužel byl agentem StB (krycí jméno: "PTÁÈEK", reg.è.33545), jak se pozdìji zjistilo v seznamech spolupracovníkù Státní bezpeènosti, vydaných v Cibulkových Necenzurovaných novinách (Stehlík Jiøí - 280736 - 33545 - Ptáèek - T /vysvìtlující poznámka: jméno, datum narození, evidenèní èíslo StB, krycí jméno, T = tajný spolupracovník/). Jeho spolupráce s StB je také uvedena v již odtajnìném svazku (dne 1.6.1998 v archivu StB v Pardubicích), který byl pùvodnì pøísnì tajným materiálem ze dne 9.10.1985, vedeným ve Správì Státní bezpeènosti Brno, II.odbor (pro boj proti vnitønímu nepøíteli) - 4.oddìlení a podepsaný tøemi dùstojníky StB: náèelník 4.oddìlení, npor., pozdìji uvádìný jako kpt.Josef Jeøábek, npor.Milan Michalík, vypracoval: npor.Pavel Foltýn ( 154. kpt. Jeøábek Josef - 12.10.1948 - J. Faimonové 7, Brno - B; 267. kpt. Michalík Milan - 19. 6.1956 - Jírova 17, Brno - B; 88. npor. Foltýn Pavel - 1.10.1955 - Bellova 11, Brno - B /vysvìtlující poznámka: evidenèní èíslo, hodnost, jméno, datum narození, bydlištì, B = Správa StB v Brnì/ ).
Zde ve spisu provìøované osoby Rudolfa Rùžièky s krycím názvem "SKLADATEL" na str.3 a 4 je mj. uvedeno: "... V prùbìhu rozpracování byla zjišována maximální snaha RùŽIÈKY (pùvodní velká a malá písmena ponechána) o hudební èinnost v zahranièí, styky na tvùrèí skupiny v ÈSSR a styky na signatáøe CH 77 (Charta 77 - vysvìtlující poznámka) Petra CIBULKU, který projevoval zájem o skladby RùŽIÈKY. ... Na základì této skuteènosti bylo pøijato opatøení k provedení dílèího preventivního opatøení k osobì RùŽIÈKY a souèasnì ukonèení rozpracování. Cílem preventivního opatøení bylo dosáhnout izolace RùŽIÈKY vùèi zahranièí a tvùrèím skupinám v ÈSSR, dále paralizovat (pùvodní mìkké ' i' zámìrnì ponecháno) napojení na signatáøe CH 77 Petra CIBULKU. Za využití agenturního prostøedku TS (tajný spolupracovník) "PTÁÈEK", reg.è. 33545 byla zanesena do prostøedí Svazu skladatelù atmosféra, kde byl RùŽIÈKA oznaèován jako neschopný v hudební oblasti. Na základì tohoto RùŽIÈKA nedostával pøíležitost realizovat své hudební skladby, nesplnil finanèní pøíjmový limit a byl ze SÈSKU (Svaz èeských skladatelù a koncertních umìlcù) vylouèen. ... Zrušením èlenství ve SÈSKU se narušila možnost výjezdù RùŽIÈKY do KS (kapitalistické státy) a tím i další možný osobní kontakt na Pavla TIGRIDA nebo jiné pøedstavitele IDC (ideologické diverzní centrum) SVÌDECTVÍ. Nyní je nucen najít si trvalé zamìstnání, což mu bude do znaèné míry svazovat ruce v jeho skladatelské èinnosti a tím dojde i k narušení jeho stykù s tvùrèími skupinami v ÈSSR. Vzhledem k tomu, že RùŽIÈKA nebude mít z èasového hlediska možnost vìnovat se skladatelské èinnosti, dojde i k narušení stykù na signatáøe CH 77 Petra CIBULKU, který projevoval zájem o hudební skladby RùŽIÈKY. ..."Že nešlo ze strany Státní bezpeènosti o nìjakou hru nebo legraci, zjistil R.Rùžièka z odtajnìného svazku na str.1, kde je mj. uvedeno: "... Na základì agenturního poznatku o styku RùŽIÈKY na pøedstavitele IDC SVÌDECTVÍ Pavla TIGRIDA ve Francii byl založen SPO (svazek provìøované osoby) "SKLADATEL", reg.è.37639 v problematice IDC. Cílem bylo tento poznatek provìøit a získat podklady o vzájemném styku. V prùbìhu provìøování byl styk potvrzen a na základì této skuteènosti byl spis PO (provìøovaná osoba) pøeveden na signální svazek. Signální svazek byl založen na základì podezøení z provádìní tr. èinnosti dle § 112 tr. zákona. Cílem rozpracování bylo získat operativní a procesní dùkazní materiál o této tr. èinnosti." (pozn.: odsouzení podle tehdy platného § 112, který pojednával o poškozování zájmu republiky v zahranièí, mohlo v 50. létech vést až k trestu smrti provazem, v 70. a 80. létech, o která se jedná, èasto vedlo k dlouholetým nepodmínìným trestùm odnìtí svobody).
Dále odtajnìný svazek na str.1 až 3 mj. uvádí: "... RùŽIÈKA pùsobil do loòského roku jako svobodný umìlec - hudební skladatel v oblasti tzv. poèítaèové hudby. Urèitého úspìchu dosáhl i v zahranièí, kam odesílal své skladby. V roce 1985 (chybný údaj - bylo to v r.1984) vyhrál RùŽICKA skladatelskou soutìž v Paøíži, kterou obeslal svojí tvorbou. ... Na doporuèení Ochranného autorského svazu vycestoval v témže roce (bylo to až r.1985 po marných pokusech získat výjezdní doložku na úèast pøi oficiálním pøedávání cen) do Paøíže. ... Byla provádìna opatøení, aby nemohlo dojít ke kontaktu RùŽIÈKY a Pavla TIGRIDA, aby tento o pøíjezdu RùŽIÈKY nevìdìl. ... V dobì, kdy RùŽIÈKA cestoval zpìt do ÈSSR TIGRID v telefonickém rozhovoru pøed Pramenem projevil znalost o jeho pobytu .... Z tohoto rozhovoru vyplynulo, že TIGRID se s RùŽIÈKOU setkal osobnì nebo prostøednictvím jiné osoby. ... Po návratu RùŽIÈKY z Paøíže bylo oèekáváno, že pøed spolehlivou agenturou, která má v jeho prostøedí dùvìru (byl snad touto "spolehlivou agenturou" výše uvedený tajný agent J.Stehlík? - dosud neúplné, snad i znièené podklady v archivu StB to prozatím nemohou doložit), bude hovoøit o svém pobytu ve Francii. Vzhledem k tomu, že k tomuto nedošlo, byl RùŽIÈKA pøedvolán na KS SNB (Krajská správa Sboru národní bezpeènosti) Brno k povýjezdnímu pohovoru. V prùbìhu pohovoru se choval arogantnì, vystupoval suverénnì a o svém styku v Paøíži nehovoøil vùbec. Pøi dotazu na èsl. emigraci kategoricky popøel, že se dostal do styku s èsl. emigranty. ..." (že by již probíhaly pøípravy na obžalobu? - je zøejmé, že chystaný trestní postih R.Rùžièky pøekazily události konce roku 1989).
Rudolf Rùžièka se po nahlédnutí do svazkù StB v Pardubicích písemnì dotázal dr. Pavla Tigrida dne 10.6.1998 ve snaze objasnit celý pøípad. Z tohoto dopisu uvádíme: " ... Setkal jsem se osobnì poprvé s Vámi v Paøíži v èervenci 1985, kde jsem byl po znaèných potížích s vycestováním pøevzít v mezinárodní skladatelské soutìži první cenu, udìlenou pøedcházející rok. ... Pøi návratu z Paøíže do Èeskoslovenska a i pozdìji jsem zjistil aktivnìjší sledování mé èinnosti Státní bezpeèností, které vyústilo v zákaz provádìní mých skladeb a tím i ztížení možnosti dùstojné obživy a v zákaz vycestování na kongresy, festivaly i do mezinárodních soutìžních skladatelských porot, kam jsem byl zván. Na štìstí mì nezavøeli, i když, jak vypovídá pøíloha, nebylo k tomu daleko. Hned v listopadu 1989 jsem se na návrh Petra Cibulky, se kterým jsem spolupracoval na vydávání a šíøení zakázané alternativní hudby, zapojil do obnovy naší spoleènosti ve vedení Obèanského fóra v Brnì. Vyhledal jsem Vás pøi nejbližší pøíležitosti v Rudolfinu pøi zahájení kongresu washingtonské Spoleènosti pro vìdy a umìní v èervnu 1992 v Praze, kde jsem také vystoupil s odbornou pøednáškou. ... Nyní se však naskytla nutnost napsat Vám, abych se mohl sejít s Vámi kvùli objasnìní nìkterých skuteèností, které kdysi zmìnily mùj život i negativním smìrem a které mì postihovaly pøed listopadem 89 i po nìm a po pravdì postihují dosud. Na den 1.èervna t.r. jsem byl vyzván, abych se dostavil do pardubického archivu bývalé StB k nahlédnutí do mého svazku. Z jeho obsahu jsem nìco vìdìl, nìco tušil, nìco bylo pro mì nové. Mezi tìmito pøekvapujícími novinkami bylo i tvrzení StB o tom, že Vy jste pøed mým návratem z Paøíže do Èeskoslovenska informoval "PRAMEN" (jak mnì bylo øeèeno, nazývali tak agenta StB) o setkání s Vámi a o tom, co jsem od Vás získal a co vezu sebou. Jen tak jsem si mohl nyní, po 13 letech, vysvìtlit tehdejší vyvedení z vlaku na nádraží v Chebu a šestihodinovou prohlídku vèetnì následných opatøení, která jsou uvedena v pøiložených kopiích mého svazku z archivu bývalé StB. Podrobné údaje z dalších nejménì šedesáti stran a ze spousty pøíloh, které podle seznamu svazek obsahoval, se údajnì "nezachovaly". Nevìøím samozøejmì v pravdivost zápisu, týkajícího se Vašich úmyslných informací, sdìlených Vámi telefonicky agentu èeskoslovenské StB, nevìøím ani tomu, že byste komukoliv do komunistické ÈSSR telefonoval o mém setkání s Vámi, protože jste sám lépe než my zde vìdìl, že StB kontroluje pošty i telefony. Pøesto bych si rád i po tak dlouhé dobì celou skuteènost s Vaší pomocí ujasnil. Kdo, kdy a proè mì tehdy udal StB? Obracím se na Vás také proto, že Vy se ve svém postavení mùžete dostat i k dosud utajeným nebo k "nezachovaným" materiálùm. ...";
Dr. Pavel Tigrid v odpovìdi adresované R.Rùžièkovi mj. uvádí: "... Pøedevším je mi upøímnì líto, že jste mìl takové nepøíjemnosti s StB po Vaší návštìvì v Paøíži v létì 1985, na niž se dosti dobøe pamatuji. Snad nemusím zdùrazòovat, že jsem s žádným "Pramenem" o Vás ani s kýmkoli jiným nehovoøil, telefonicky ani jinak, byl jsem vždy v tomto ohledu víc než obezøetný. Kdo a jak Vás udal a zpùsobil, že jste byl na zpáteèní cestì, jak píšete, v Chebu vytažen z vlaku a co jste vezl bylo zabaveno, o tom samozøejmì nic nevím. ..." (kdo tedy byl tento záhadný "Pramen", který všechno pøedem vìdìl a do podrobností pøed návratem R.Rùžièky domù nahlásil Státní bezpeènosti?, proè StB ve svých tajných spisech uvádí, že informace tomuto agentu pøedával do Èeskoslovenska telefonicky P.Tigrid a ne nìkdo jiný? Zøejmì toto ví možná ještì žijící agent StB "Pramen" nebo výše uvedení dùstojníci StB ...).O potížích R.Rùžièky pøi sledování Státní bezpeèností, zákazu provádìní jeho skladeb, zákazu vycestování do zahranièí a zámìru StB ztížit možnost jeho dùstojné obživy, kdy StB dokonce poèítala s využitím ekonomických problémù, pøedkládáme citaci otøesných dedukcí z odtajnìného Rùžièkova spisu na str. 4, kde je mj. uvedeno: "... Kontrolou bylo zjištìno, že RùŽIÈKA je ve finanèní tísni a má zájem nastoupit trvalé zamìstnání na JAMU Brno, kde pracuje na zkrácený úvazek. Vzhledem k tomu že RùŽIÈKA má zájem pracovat na JAMU Brno, která je obhospodaøovaným objektem II/2 S StB Brno, postupuji informaci na uvedenou souèást. ..." Pøi hledání materiálù a viníkù o postupech JAMU proti R.Rùžièkovi, které podle výše uvedeného StB pøikázala vedoucím pracovníkùm JAMU, byl R.Rùžièka kvestorem JAMU JUDr. E.Gondekem informován, že "... v archivu JAMU se takové materiály nenacházejí." Údajnì byly uloženy ve sklepních prostorách JAMU, kde k nim, jako k materiálu urèenému do sbìru!, mìl každý pøístup, kde si každý mohl vzít, co chtìl. Že by P.Cibulka mìl pravdu, že žádné materiály se nikdy a nikde neztratily, jen se dostaly do rukou tìch, proti kterým svìdèili, pøíp. je vlastní bývalí pracovníci StB, kterým slouží k vydírání?
A se k materiálùm o výkonávání pøíkazù StB na JAMU dostal kdokoliv, v období komunistické diktatury se vùèi R.Rùžièkovi ze strany JAMU projevila nebývalá šikana, která pøetrvala a pøetrvává i v postkomunistické éøe, jak ukazují následující podklady z období pøed i po pádu bývalého režimu.
R.Rùžièka se na návrh Petra Cibulky hned po pádu komunistické diktatury koncem listopadu 1989 zapojil do práce Rady koordinaèního centra Obèanského fóra v Brnì, Parlamentu OF, vedl Pracovní komisi pro kulturu OF, za OF byl kooptován jako poslanec Národního výboru mìsta Brna, pracoval v kulturní komisi NVMB - vše ve prospìch nápravy v oblasti øízení brnìnské kultury. Aktivnì se podílel na vydávání základních textù pro postih neoprávnìných zásahù do kulturní èinnosti, zejména v dobì tzv. normalizace. Zasloužil se o vydání "Stanoviska Pracovní skupiny pro kulturu OF v Brnì" z 18.1.1990 (vydáno v Brnìnském veèerníku ve dnech 23. - 25.1.1990) a "Výzvy pracovní skupiny pro kulturu Obèanského fóra v Brnì" (Brnìnský veèerník, dne 8.2.1990). Pro jejich stále aktuální obsah je dobré si tyto texty pøipomenout. Uveøejòujeme je zde proto v pùvodním plném znìní (pøitom jsou zde podtržením zvýraznìny obzvláš významné texty i pro souèasnou dobu).
Stanovisko pracovní skupiny pro kulturu Obèanského fóra v Brnì
Na základì uvedené výzvy pracovní skupiny pro kulturu Obèanského fóra v Brnì zaslal Rudolf Rùžièka rozsáhlou zprávu Rehabilitaèní komisi pøi Tvùrèím centru Asociace hudebních umìlcù a vìdcù v Brnì. Z ní vyjímáme podstatné èásti, které dotvrzují postupy kulturních organizací podle øídících pokynù Státní bezpeènosti
Výsledky rehabilitace
Pøed tím, než vypíšeme odpovìï brnìnské Rehabilitaèní komise AHUV, uvedeme otøesné údaje o rehabilitacích v sesterské organizaci AHUV v Praze. Objevily se v èlánku Luboše Vydry v Necenzurovaných novinách èís.18/1993, str.2 pod názvem "Agenti StB v zádech hudebníkù". Citujeme: "Hudební organizace jsou i nadále ve své vìtšinì v rukách komunistù a agentù StB. Mohu to doložit nìkolika pøíklady. ... V Asociaci hudebníkù - což je støechová organizace hudebních spolkù aj. - byla v r. 1990 sestavena rehabilitaèní komise, která však dodnes žádnou zprávu nevydala. Po našem zveøejnìní seznamù tajných spolupracovníkù StB jsme pochopili proè. Pøedseda této komise, Jarmil Burghauser, je totiž v nich veden jako agent è. 94188 "Mokrý" ...".
Aby v Praze nemìli všechno "nej... nej...", je tøeba zde uvést, že v Brnì byl jako pøedseda Rehabilitaèní komise Asociace hudebních umìlcù a vìdcù jmenován také agent StB, skladatel Milan Slimáèek (veden dvakrát v seznamech jako tajný spolupracovník - nar.200936 - ev.è.12842 a è.284206 - krycí jméno: "Miloš"). Navíc si Brno pøipsalo bonbónek, kterým pøedèilo výše uvedenou situaci v Praze: všichni! èlenové této Rehabilitaèní komise AHUV (Božena Kalábová, Jiøí Kratochvíl, Dalibor Spilka a Miloš Štìdroò) byli kdysi øádnými èleny KSÈ (vždy si pøi tomto údaji pøipomínáme hlavní heslo Necenzurovaných novin: "Komunista zùstane komunistou i kdyby trakaøe padaly").
Proto se nemùžeme divit, jak "neslavnì" dopadla rehabilitace brnìnské Rehabilitaèní komise AHUV, kdy se v její odpovìdi R.Rùžièkovi z 11.6.1990 mùžeme doèíst mj.: citujeme: "... Stejnì tak se nám (tj. èlenùm Rehabilitaèní komise) jeví jako velmi obtížné a pro komisi tohoto typu nemožné posuzovat detailnì odpovìdnost jednotlivých èinitelù tehdejšího vedení, dokonce i interpretovat nìkteré pøípady jako "jednoznaènì politické" .... Ošidnost takového ´rozsuzování´ ostatnì dokládá jiná žádost o rehabilitaci, kterou podal dr.J.Dlouhý. Dotyèný Vás v ní viní z postihu ... "v dùsledku stížnosti pøedané obèanem R.Rùžièkou Výboru lidové kontroly a KV KSÈ"... Chápeme pøitom, že jde o nedorozumìní. ... Vedeni tìmito dilematy jsme se snažili o dosažení co nejvíce pozitivních výsledkù ve Váš prospìch. Proto ve spolupráci s programovou komisí byly do stávající sezóny 1990-91 zaøazeny dvì Vaìe závažné skladby - jednak Sonata bravura pro violoncello a klavír, jednak Dvojkoncert pro hoboj,trubku a orchestr. ... Navrhujeme Vám souèasnì, abyste pøi plné satisfakci /dojde k ní mimo jiné i po zveøejnìní naší zprávy na aktivu asociace a v tisku asociace/, které se Vám dostane pøed tváøí asociace, velkoryse odstoupil od jakýchkoliv aktù odplaty vùèi komukoliv. ... Domníváme, že se k tomu bude možné vrátit na schùzi asociace, kde by rovnìž bylo možno konfrontovat eventuální protichùdná stanoviska žádajících o rehabilitaci."
Myslíme, že komentáøù není tøeba. Jen dodateèná fakta: dr.Jaromír Dlouhý byl za minulého režimu dlouhá léta spolehlivým a vìrným (jinak by jím nebyl) vedoucím tajemníkem brnìnské odboèky Svazu èeských skladatelù a koncertních umìlcù. Jeho výše uvedená "... žádost o rehabilitaci, kterou podal dr.J.Dlouhý. Dotyèný Vás v ní viní z postihu v dùsledku stížnosti pøedané obèanem R.Rùžièkou Výboru lidové kontroly a KV KSÈ ..." zøejmì reaguje na 19. èlánek Rùžièkovy Rehabilitaèní zprávy adresované AHUV:
|
19. zaèal jsem se postupnì obracet na rùzné nadøízené orgány brnìnské organizaci SÈSKU: Krajský výbor KSÈ, Kontrolní a revizní komisi SÈSKU, Ministerstvo kultury, Výbor lidové kontroly aj.; vše zcela zbyteènì; zjistil jsem v zápisech ze schùzí výboru, že se rùzní funkcionáøi dokonce osobnì zúèastòovali tìchto i jiných diskriminaèních akcí SÈSKU - to vše jen vedlo k dalším prùtahùm |
J.Dlouhý byl zøejmì ve své vysoké funkci vedoucího tajemníka odpovìdný za neoprávnìný postup bývalého SÈSKU vùèi R.Rùžièkovi a byl za nìj snad také postižen. Pokud je to pravda, že byl tehdejšími orgány potrestán, jsme pøesvìdèeni, že právem. Ostatnì ve výše uvedené zprávì i v návrhu R.Rùžièky Rehabilitaèní komisi AHUV je dr.Dlouhý uveden mnohokrát. Mj. ještì poèátkem r.1990 obhajoval v rozmnoženém prohlášení èinnost SÈSKU a samozøejmì také svou - jako brnìnského vedoucího tajemníka SÈSKU - citujeme: "...Umìlecké svazy v podobì, jak ji zformovalo témìø pùl století jejich existence, byly však nìèím naprosto jiným: mìly daleko vìtší spoleèenskou sílu /i když pochopitelnì závislou na státní moci/, byly touto mocí podporovány a pøedevším financovány. Zamìøím se v této souvislosti na oblast skladatelskou, což není zajisté výjimka potvrzující pravidlo: díky této solventnosti vykonal dosud existující svaz nesmírnì mnoho jen na pøíklad v podpoøe mladých a zaèínajících umìlcù...". Zøejmì jako v pøípadì tehdy mladého R.Rùžièky!.
Brzy po pádu komunistického režimu se stal J.Dlouhý majitelem hudebního nakladatelství v Brnì, které vlastní i v souèasné dobì. Je to výmluvný doklad jeho "postihu" v dobì normalizace s následky po listopadu až dodnes.
J.Majer byl hned po listopadu 1989 zbaven všech funkcí v AHUV a vyhozen z místa øeditele Státního divadla Brno. P.Øezníèek byl zbaven místa vedoucího hudebního vysílání v Ès.rozhlase v Brnì a není èlenem AHUV, V.Werner a V.Winkler se nepodílejí na èinnosti AHUV ani nejsou jejími èleny. P.Blatný se stal pøedsedou Klubu moravských skladatelù, který je souèástí AHUV, E.Zámeèník se stal øeditelem konzervatoøe v Brnì.
V.Riedelbauch je stále už od dob komunistické diktatury vedoucím katedry kompozice na Hudební fakultì Akademie múzických umìní v Praze a rozhoduje v konkursních komisích o osudu døíve diskriminovaných skladatelù, jak se pøes ostrý protest R.Rùžièky stalo i v konkursu na místo pedagoga na katedøe skladby JAMU v r.1990!
Koneèným výsledkem rehabilitace bylo, že žádná z uvedených skladeb R.Rùžièky v rehabilitaèní zprávì nebyla dosud na koncertech AHUV provedena, k žádnému zveøejnìní zprávy rehabilitaèní komise dosud nedošlo (o "satisfakci" ani nemluvì), na žádné schùzi se nic "nekonfrontovalo".
"Akt odplaty" nastal - ale opaènì, než uvádìla komise.Je to akt odplaty vùèi R.Rùžièkovi.
Složení brnìnské Rehabilitaèní komise AHUV, v níž byl pøedsedou agent StB a všichni èlenové komise bývalými øádnými èleny KSÈ nebylo pro Brno a jeho kulturu zøejmì ojedinìlým postupem.
Nejkurioznìjším pøípadem asi v celém našem vysokém školství a snad i výsmìchem všem rehabilitacím bylo jmenování aktivního èlena KSÈ, kterým byl ještì v listopadu 1989, pøedsedou Rehabilitaèní komise Janáèkovy akademie múzických umìní - byl jím prof. JAMU Jiøí Doležel. Pro její výjimeènost citujeme celou zprávu této komise, odeslanou R.Rùžièkovi 23.2.1990:
"Vážený kolego, oznamujeme Vám, že rehabilitaèní komise projednala Váš pøípis ze dne 27.12.1989. Vaši rehabilitaci doporuèujeme. Ujišujeme Vás, že v rámci nových koncepcí JAMU a v rámci finanèních možností školy budou nová uèitelská místa obsazována na základì konkursního øízení. Pøi tìchto konkursech se uplatní jednak aspekty odborné a bude pøihlédnuto i k aspektùm spoleèenským, tj. k míøe diskriminace totalitního režimu. Komise doporuèila vedení školy pøihlédnout ke všem výše uvedeným skuteènostem i ve Vašem pøípadì, pokud se zúèastníte konkursu, který bude brzo vypsán."
To je "rehabilitace" pro mezinárodnì oceòovaného, úspìšného a uznávaného skladatele alternativní, nekonformní, komunisty násilnì potlaèované artificiální elektroakustické a computerové hudební tvorby, kterého zbavila možnosti øádnì vyuèovat již komunistická garnitura zaèátkem 70.let? Na jiných vysokých školách dostávali všichni rehabilitovaní automaticky vyšší pedagogické postupy, které døívìjší režim pozastavil, bez kuriózního požadavku: "pokud se zúèastníte konkursu, který bude brzo vypsán". Pøi realizaci "vypsaného" konkursu byl jmenován èlenem konkursní komise V.Riedelbauch, jehož jméno obsahuje Rùžièkova Rehabilitaèní zpráva adresovaná AHUV. Podle toho také dopadl výsledek konkursu.To je "rehabilitace" na JAMU ?!Je to akt odplaty vùèi R.Rùžièkovi. Zaèala odplata .....
Následovalo zbavení místa a tím i možnosti vyuèovat na JAMU pro R.Rùžièku, který byl oficiálnì "rehabilitován" jak výše uvedenými Rehabilitaèními komisemi AHUV a JAMU, tak i Rehabilitaèní komisí Ministerstva školství. Jak dopadl tento mezinárodnì uznávaný skladatel a odborník na umìleckou tvorbu a výuku alternativní artificiální elektroakustické a computerové hudby jsme se mohli doèíst na str.5 "Necenzurovaných novin", èís.18/1993 v èlánku redaktora J.Slezáèka:
Témìø ètyøi roky po zrušení èlánku 4 Ústavy se zdá být všechno pøi starém. Zdá se? Nemohu se zbavit dojmu, že alespoò ve školství se nic podstatného nezmìnilo. Velice rád bych napsal nìco o škole, nebo školském zaøízení, kde vládne demokracie, odbornost, vìda zvaná pedagogika, prioritní zájem o žáka, studenta. Zatím jsem neslyšel, bohužel, o zaøízení, kde má pedagog potøebný klid na nároènou práci, o zaøízení, kde se vlivem pùsobení vedení zvyšuje kvalita vyuèujících a tím i absolventù, Podobných "pøípadù", jako jsou ty následující, mám však plný stùl. |
Proti zrušení výuky artificiální autonomní elektroakustické hudby na JAMU a odstranìní R.Rùžièky z místa pedagoga protestovali oficiálním dopisem adresovaným vedení JAMU mj. za "Spoleènost pro elektroakustickou hudbu" její pøedseda ing. Karel Odstrèil :
a za "Society for the Promotion of New Music" sídlící v rakouském Salzburgu její pøedseda Daniel Brožák :
Rektorát Janáèkovy akademie múzických umìní
Komenského nám. 6
662 15 BRNOVìc: stanovisko k výuce EAH na JAMU
Spoleènost pro elektroakustickou hudbu vznikla nejen v ÈR, ale i ve všech ostatních státech jako výraz snahy oddìlit, vyèlenit, zprofesionalizovat a zpøístupnit veøejnosti stále rostoucí plochu elektroakustické hudby. V této snaze hraje významnou roli studium, umìlecké školy. Vzhledem k tomu, že EAH má sice s konvenèní kompozicí stejná estetická a psychologická východiska, avšak používá odlišný zvukový materiál i postupy, je nezbytné se této disciplinì svìdomitì uèit. Je samozøejmé, že autonomní EAH má také své lehèí bratry a sestry, jako je tomu v ostatních hudebních sférách. I tyto poslednì jmenované mají právo na život, avšak jsou kvalitativnì na nižší úrovni. Skuteènost, že mohou tyto smìry a znalosti vydìlat více penìz, nemùže být argumentem proti základní výuce a praktickému uèení v autonomní EAH.
Opíráme se zde o naše již dlouhé zkušenosti ze svìtových EA studií, vysokých škol, kongresù, soutìží atd.Za Spoleènost pro elektroakustickou hudbu Praha-Brno
Ing. Odstrèil Karel, v.r., pøedseda
Janáèkova Akademie Múzických Umìní
BRNOVážení pøátelé,
dozvìdìl jsem se právì od kolegy, že vážná computerová kompozice (na níž pøiznám se jsem byl po celou dobu mého pobytu v cizinì velmi pyšný - mluvím totiž zcela konkrétnì o panu Rudolfu Rùžièkovi) je jaksi ohrožena.Za SOCIETY FOR THE PROMOTION OF NEW MUSIC SALZBURG
Nevím, pochopitelnì, co je na tom pravdy, ponìvadž jde o informace z druhé èi tøetí ruky, ale pøipadá mi absurdní, aby pod vlivem naprostého komercionalismu zahynulo nìco, èím se náš stát mùže plným právem nejen chlubit (to totiž není to správné slovo) ale i to, co dìlalo naší vlasti ÈEST i v cizinì (což jistì není mìøítko), to, co zaruèuje KONTINUITU hudebního vývoje v ROZUMNÉ èásti EVROPY a jejích ROZUMNÝCH (rozumìj NEPATOLOGICKÝCH!) hudebních dìjin.
Považuji, spolu se všemi kolegy za Salzburgu, za povinnost sdìlit Vám nad tímto faktem své znepokojení !Daniel Brožák, v.r.
Salzburg 22.2.´93Podle oèekávání na dopisy nepøišla z JAMU žádná odpovìï.
Svoje stanovisko k rozhodnutí JAMU zrušit výuku artificiální autonomní elektroakustické hudby adresovali pøímo R.Rùžièkovi mj. významný hudební teoretik a publicista, autor dosud jediného u nás vydaného slovníku soudobých zahranièních skladatelù, dr. Jaromír Paclt :
... Ten "útlum" artificiální elektroakustické hudby na JAMU je vskutku zneklidòující a neprozíravý, zejména, když by její výuka mìla ve Vás tak kvalifikovanou osobnost. Braòte se!, nešlo by to? ( Pan Klaus øekl nedávno v souvislosti s Akademií vìd, kde se rovnìž likvidovaly celé obory: "Zatím jsem nevidìl pod okny demonstrovat akademiky. Pak je v Akademii zøejmì vše v poøádku..." ) ...a hudební vìdec, syn významného hudebního skladatele, dr. Aleš Køièka :
... Souèasnost hudebního myšlení je v obrovském fondu civilizaèních zvukù našeho akustického prostøedí, v elektroakustice a v poèítaèové technice.
Vstupujeme do vìku informatiky.
Kdo to nevidí a neslyší, anebo nechce vidìt a slyšet, žije v sebeklamu, zaspal dobu a škodí sám sobì.
R.Rùžièka zaslal Ministerstvu školství, mládeže a tìlovýchovy ÈR žádost o prošetøení a nápravu postupu vedení Hudební fakulty a Katedry kompozice a dirigování Janáèkovy akademie múzických umìní v Brnì a o pomoc pøi sporu se zamìstnavatelem:
V odpovìdi Ministerstva školství bylo uvedeno, že vše se zasílá zpìt k vyøešení na JAMU! V dopise Ministerstva, podepsaném øeditelkou odboru resortní kontroly PaeDr. V.Rattayovou se mj.uvádí: "Požádala jsem o prošetøení Vaší záležitosti rektorku JAMU, prof. Alenu Štìpánkovou - Veselou ... Vìøím, že za pøispìní rektorky JAMU se podaøí Váš spor s vedením Hudební fakulty JAMU i bez soudu vyøešit. ...".
Z právního hlediska je jistì pozoruhodné, že "Žádost o pomoc pøi sporu se zamìstnavatelem", jak je výše uvedený dopis MŠ pøímo nadepsán je zasílán k prošetøení žalované stranì, na kterou je podána stížnost. Lze si snadno domyslet, jak takové "prošetøení" dopadne. Postupuje se stejnì, jako za døívìjšího komunistického režimu. Dalo se pøedem pøedpokládat, že k žádnému "prošetøení" èinnosti spolupracovníkù rektorky nedojde.
Je to akt odplaty vùèi R.Rùžièkovi. Odplata pokraèuje .....
Minulost vedoucích èinitelù JAMU je velmi pestrá a jistì zajímavá. O nyní již bývalém dìkanovi Hudební fakulty doc. J.Skovajsovi, jehož si za spolupracovníka vybrala rektorka, mluvil již výše uvedený èlánek v Necenzurovaných novinách "Postkomunistická mafie na vysokých školách?".
Ani nejvyšší vedení JAMU nebylo tak bezúhonné, jak by se snad zdálo. Donedávna rektorka JAMU prof. Alena Veselá, bývalá èlenka KSÈ, jmenovaná do funkce rektorky prezidentem Havlem v r.1990, se roku 1979 aktivnì podílela jako jednatelka výboru bývalých odborù (ROH) na JAMU na podvodných akcích proti bývalé zamìstnankyni JAMU Alenì Mášové. Dokonce pøi soudu se zamìstnavatelem o možnost jejího pokraèování v práci na JAMU (jak podobné pøípadu R.Rùžièky!) A.Veselá køivì svìdèila ve prospìch JAMU, což se dalo pochopit pøi tehdejších požadavcích na místo jednatelky výboru ROH. A.Mášová sama uvádí v závìru své svìdecké zprávy: "... U soudu ale všichni (tehdejší rektor Šolc, prorektor Winkler, tajemnice ROH A.Veselá aj. - jak to vyplývá z pøedešlého textu) tvrdili, že schùze byla dopoledne, ale nikdo si nemohl vzpomenout v kolik hodin, Alena (tj. bývalá rektorka JAMU A.Veselá) nemohla najít zápis z této schùze a nemohla si vzpomenout, kdy ho psala. Chovala se velmi trapnì i soudce byl na ni dozloben, že jako jednatelka nic neví. Dodateènì jsem se dozvìdìla, že než všichni mìli jít k soudu, tak si je zavolal Šolc a dohodli se, jak budou mluvit /nemohla jsem to použít, ponìvadž by mnì to všichni zapøeli/. Alena pak zfalšovala zápis a dodateènì ho poslali na soud. Žádala jsem soudce, aby grafolog zjistil, jak je zápis starý /toto se odehrávalo až v r.1981/, ponìvadž jsem vìdìla, že zápis je èerstvì napsán. Soudce - komunista - to nedovolil. Kdyby Alena øekla pravdu, okamžitì bych proces vyhrála. ..."
Nelze si pøi tom odpustit poznámku, že ve vstupní pøedsíni kvestora JAMU na Beethovenovì ulici spolu s portrétem výše uvedené A.Štìpánkové - Veselé visí na stìnì v nepøehlédnutelné velikosti také fotografie nejvìtších škùdcù JAMU, bývalých rektorù z dob "normalizace" Josefa Burjanka a Františka Šolce. (Alespoò 25.února 1999 tam ještì viseli!)
Další rektorkou vybraný spolupracovník, prorektor JAMU prof. Arnošt Parsch, vedený jako spolupracovník StB ve funkci dùvìrník (nar.12.02.1936, ev.è. StB: 28960, krycí jméno: Tajemník) - mimochodem za normalizace byl vedoucím "tajemníkem" brnìnského SÈSKU, v souèasné dobì je prezidentem Mezinárodního hudebního festivalu Brno, kde byl za komunistického režimu také "tajemníkem! a je mnohokrát jmenován ve výše uvedené Rùžièkovì Zprávì Rehabilitaèní komisi AHUV - je mj. autorem skladby, nazvané "Canto festivo", která byla vytvoøena, jak autor uvádí: "k 50. výroèí založení KSÈ" a veøejnì provedena v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Státní filharmonií v Brnì za øízení J.Waldhanse dne 26.9.1975 (tedy v dobì nejtužších kulturních represí za "normalizace"). Její zvuková nahrávka je uložena ve fonotéce Èeského rozhlasu v Brnì pod è. ST 5599 (alespoò koncem r.1989 tam ještì byla!).
V rozhovoru, pøipraveném a podepsaném M.Štìdronìm a uveøejnìném zaèátkem 70.let pod titulem "Náš rozhovor s vedoucím tajemníkem Krajské organizace Svazu èeských skladatelù a koncertních umìlcù v Brnì A.Parschem" mj. Miloš Štìdroò jako otázku uvádí: "Pokrokové a socialistické umìní má v Brnì pevné základy a koøeny, sahající do historie brnìnské kultury. Co z nich bude pro krajskou organizaci SÈSKU podnìtné pro její práci?". Mezi Parschovými odpovìïmi je mj. "...Svaz spatøuje své hlavní poslání v péèi o rozvoj celé široké oblasti naší socialistické hudební kultury, o rozmach tvorby všech forem a žánrù. Svaz celou svou vahou podporuje a bude podporovat takovou tvorbu, která vyrùstá ze života našeho lidu a která spoluvytváøí socialistické umìní. ... Myslím, že je jasné, že socialistické umìní takto chápané vzniká v praxi pøedevším neúnavnou prací kolektivu umìlcù, jejichž obèanský a umìlecký postoj vychází plnì z pozic socialismu, z pozic pøátelství se Sovìtským svazem a socialistickými zemìmi."
V týdeníku "Rozhlas" è.44, r.1980 jsou otisknuty Parschovy názory na jeho vlastní skladbu, nazvanou "Poselství" - citujeme: "... Sám název plnì napovídá myšlenku, na jejímž základì skladba vznikla. Arnošt Parsch o tom øekl: ´Hledal jsem hudební vyjádøení k procesu vývoje lidské spoleènosti, k cestì, na které stále vzniká nìco nového z touhy po poznání a po lepším uspoøádání vztahù mezi lidmi. Posledním mezníkem na této cestì byla VØSR, která dala reálný základ k tomu, aby se tyto tužby mohly uskuteènit´. ...".
Pøedevším prorektor JAMU A.Parsch rozhodoval o likvidaci Audiovizuálního studia JAMU, které hlavnì sloužilo výuce artificiální elektroakustické a computerové hudební tvorby, byl èlenem komise podvodnì organizovaného konkursu, kterého se zúèastnil R.Rùžièka (viz.èlánek v Necenzurovaných novinách "Postkomunistická mafie na vysokých školách?"). Znaènou mìrou tak pøispìl k vyhození R.Rùžièky z místa pedagoga JAMU. Že by úspìšná odveta za dosud neuskuteènìný, výše uvedený Rùžièkùv návrh Rehabilitaèní komisi AHUV pro realizaci nápravných rehabilitaèních opatøení?!
Je to akt odplaty vùèi R.Rùžièkovi. Odplata pokraèuje .....
V Necenzurovaných novinách èís.15/1995 na str.6 se objevil další èlánek redaktora J.Slezáèka o sporu R.Rùžièky s JAMU:
"V pøípadì pochybností o správnosti tohoto rozhodnutí máte možnost se obrátit k soudu" |
Dodnes vedení JAMU nijak nereagovalo na tento èlánek, nikoho nepøesvìdèilo, že se mýlí. Zøejmì se drží názoru, že "kdo mlèí, souhlasí". Nebo si drží pozici "mrtvého brouka"?
Necenzurované noviny èís. 16/1995 na poslední stranì informují:
V minulém èísle vyšel èlánek redaktora Josefa Slezáèka "Komunistický støedovìk?" o sporu hudebního skladatele, pedagoga a aktivního úèastníka kulturní fronty odporu proti komunistické diktatuøe R.Rùžièky s JAMU v Brnì. Dozvìdìli jsme se, že další, již druhé, soudní jednání v tomto sporu se bude konat v budovì mìstského soudu na Rooseveltovì ulici v Brnì dne 27. dubna 1995 v 9 hodin, ve 2. poschodí, dveøe è. 5, za pøedsednictví JUDr. Mafkové.REDAKCE
Ke sporu zaslal R.Rùžièka pøedsedkyni senátu JUDr O.Mafkové rozsáhlý vysvìtlující text.
Soudních jednání probìhlo za vedení pøedsedkynì soudu JUDr.Mafkové celkem sedm!!! O práci soudù a "rychlosti" pøi vyøizování soudních sporù vyšla nespoèetná øada textù, není tøeba je více rozšiøovat. Od zahájení sporu poèátkem roku 1993 do vydání rozhodnutí v èervnu 1996 ubìhlo tøi a pùl roku. Závìreèný "ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY" pøinesl rozhodnutí, že "Mìstský soud v Brnì rozhodl v senátì složeném z pøedsedkynì JUDr. Olgy Mafkové a soudcù pøísedících Hany Šulákové a Vladimíra Javùrka v právní vìci žalobce Mgr. Rudolfa Rùžièky, ... zast. JUDr. Ludmilou Smejkalovou, pracovnicí právního poradenského støediska odborových svazù v Brnì, ... a žalovaného Janáèkovy akademie muzických umìní se sídlem v Brnì ... takto: Žalobní návrh ... se zamítá." Zamítnut tím byl i oprávnìný nárok R.Rùžièky na nevyplacenou mzdu ve výši nìkolika desítek tisíc korun.V závìru úvodu k rozsudku je uvedeno: "... Èeské republice, na úèet Mìstského soudu v Brnì, je žalobce povinen uhradit soudní poplatek ... Žalovanému se náhrada nákladù øízení nepøiznává."
K rozhodnutí Mìstského soudu za pøedsednictví JUDr. O.Mafkové pøipojujeme citaci z èlánku o praktikách soudcù za bývalého režimu, který byl uveøejnìn po názvem "Zloèinci státního zastupitelství" v Necenzurovaných novinách èís. 14/1996 na str. 11:
"... u soudu se vìøí vždycky jen veøejnému èiniteli, o jehož slovech není dùvodu pochybovat, jak zní každý soudní závìr. Zpochybnilo by se tím totiž leccos v celém spoleèenském systému. Svìdectví øadových obèanù nemají žádnou váhu. ..."Bylo to opravdu jen za komunismu? Nic z tohoto názoru nezùstalo u souèasných soudcù, kteøí soudili už za vlády komunistù ???
Rudolf Rùžièka se samozøejmì odvolal k vyšší soudní instanci. Pro svou právní zástupkyni JUDr. L.Smejkalovou, která mu byla pøidìlena na základì žádosti Vysokoškolského odborového svazu na JAMU, zaslal následující texty komentující chybná a èasto nesmyslná oddùvodnìní rozsudku:
Jsme zvìdavi na výsledek soudního sporu, který vede R.Rùžièka proti svému bývalému zamìstnavateli o zachování možnosti jeho výuky artificiální elektroakustické a computerové hudby na Janáèkovì akademii múzických umìní v Brnì. Této alternativní hudební tvorbì vìnoval Petr Cibulka v úzké spolupráci s Rudolfem Rùžièkou pøi vydávání samizdatových hudebních nahrávek za minulého režimu všechnu tvùrèí energii, smìøující k propagaci tohoto ve svìtì tak rozšíøeného hudebního umìní.
V souèasné dobì je soudní jednání R.Rùžièky proti vedení JAMU u Krajského soudu v Brnì, kde podle pøedpovìdi ve výše uvedeném èlánku v Necenzurovaných novinách se koná "vleklý a dlouhodobì vedený soudní spor". Prozatím trvá šest let ...
Je to akt odplaty vùèi R.Rùžièkovi. Odplata stále pokraèuje .....
Na tìchto internetových stránkách budeme informovat o dalších postupech v této kauze.
Po témìø osmi letech od výše uvedených akcí, smìøujících ke zbavení pedagogického místa R.Rùžièky na Janáèkovì akademii múzických umìní, nastal neèekaný, pøekvapivý obrat, ve který jsme po tak dlouhé dobì již nedoufali.
Krajský soud v Brnì zaslal na adresu Mgr.Rùžièky: "PØEDVOLÁNÍ ve vìci navrhovatele (žadatele) Mgr.Rudolf Rùžièka proti odpùrci (žalovanému) JAMU Brno se naøizuje jednání na den 21.9.1999 v hod. 14.00 ...". Den pøed konáním uvedeného soudního jednání obdržel R.Rùžièka telegram, který bez jakéhokoliv odùvodnìní jednání zrušil. Nové pøedvolání znìlo na den 26.10.1999 v 8:15. Soudní jednání za osobní pøítomnosti R.Rùžièky, kterého zastupoval advokát JUDr.Karel Frimmel, a svìdkù z JAMU vedla pøedsedkynì senátu JUDr.Eva Stupková spolu se dvìma pøísedícími.
Po témìø tøíhodinovém jednání došel soud hned v prvním zasedání k neuvìøitelnému závìreènému rozhodnutí, které nevybíravým zpùsobem napadlo nejen jednání JAMU vùèi svému bývalému zamìstannci R.Rùžièkovi, ale pøedevším pùvodní rozsudek Mìstského soudu:
"Po oddìlené poradì senátu vyhlásila pøedsedkynì senátu: USNESENÍ.
Rozsudek soudu I. stupnì se zrušuje a vìc se tomuto vrací k dalšímu øízení."V odùvodnìní rozhodnutí, které bylo tentýž den Krajským soudem vydáno a dne 25.11.1999 doruèeno Mìstskému soudu Brno a právnímu zástupci R.Rùžièky, se mj. uvádí (doslovnì citujeme vybrané pasáže z rozsáhlého USNESENÍ): "...Proti tomuto rozsudku (Mìstského soudu, tj. soudu I. stupnì) se navrhovatel (R.Rùžièka) odvolal a namítal, že nesouhlasí s hodnocením dùkazù a závìry soudu I. stupnì. Nebylo prokázáno, že by jednal svévolnì a snažil se úèelovì naplnit obsah ust. § 56 odst. 2..." ; "...Není pravdivé tvrzení odpùrce (JAMU), že o vykonávání práce i po datu 31.12.1992 se dozvìdìl až v souvislosti s podáním žaloby..." ; "...nemohlo se jednat o nic jiného, než pokraèování pùvodního pracovnìprávního vztahu i po datu 31.12.1992, kdy navrhovatel pokraèoval ve výkonu práce s vìdomím zamìstnavatele (JAMU). ..." ; "...Odvolací soud pøezkoumal rozsudek soudu I. stupnì a øízení mu pøedcházející, toto doplnil dále uvedenými dùkazy a dospìl k závìru, že odvolání navrhovatele je dùvodné. ..." ; "...Z takto doplnìného dokazování je patrno, že soud I. stupnì rozhodl na základì neúplnì zjištìného skutkového stavu...".
V závìru rozhodnutí Krajského soudu je uvedeno: "Proti tomuto usnesení není odvolání pøípustné."Nepodložené, nepravdivé závìry, nepochopitelnì ostøe tendenènì zamìøené vùèi R.Rùžièkovi, ba jakási neuvìøitelná, nièím neodùvodnìná nenávist k žalujícímu, objevující se v pùvodním rozsudku Mìstského soudu (citujeme: "...udìloval studentùm zápoèty, pak to bylo v rozporu s pokyny jeho nadøízeného..." ; "...vedení fakulty i jeho bezprostøednì nadøízený se k žalobci chovali velmi tolerantnì..." ; "...jeho úmyslem nebylo èestnì se se vzniklou situací vypoøádat..." ; "...bylo jednoznaènì prokázáno, že žalobce si poèínal naprosto svévolnì a znalost pomìrù na stranì jedné a znaèná míra tolerance a taktu na stranì druhé mu umožnili [v rozsudku mìkké "i"], aby i nadále kontaktoval své studenty a navodil tak situaci, o kterou opírá svùj žalobní návrh. ..."), se rozhodnutím Krajského soudu projevily jako zcela lživé a obrátily se tak proti JAMU.
Nespravedlivý rozsudek soudu I.stupnì, který využíval výluènì svìdeckých materiálù žalované strany, tedy státní instituce, jakou JAMU byla a je, a pøitom materiály øadového obèana velkoryse pøehlížel, což pøipomínalo døívìjší soudní praxi za totalitního režimu, kdy svìdectví øadových obèanù nemìlo žádnou váhu, byl koneènì s definitivní platností Krajským soudem zrušen bez možnosti odvolání.
Akt odplaty vùèi R.Rùžièkovi se zastavil ! Odplata se obrací smìrem k JAMU .....Z uvedených výrokù v rozsudku Krajského soudu zcela jednoznaènì vyplynuly nejen krajnì neetické, ale i protiprávní postupy Janáèkovy akademie múzických umìní pøi zbavení R.Rùžièky možnosti pedagogické práce, které vedly k pøerušení kontinuity výuky již v komunistickém režimu potlaèované artificiální elektroakustické a computerové hudby a v neposlední øadì také k zadržení platu a zastavení vyplácení mzdy, na kterou mìl Rùžièka nepochybný nárok.Názory necenzurovaného tisku o "postkomunistické mafii na vysokých školách" pøedstavily JAMU zaèátkem 90. let v obdobném negativním zamìøení a se stejným výsledným dopadem jako akce StB vùèi R.Rùžièkovi za totality.
Nadále chceme všechny zájemce informovat na tìchto internetových stránkách o dalších postupech v následném projednávání této kauzy u Mìstského, Krajského i jiného soudu.
Akt odplaty smìøuje k JAMU !
