-----Pùvodní zpráva-----
Od:
Odesláno: 16. listopadu 1999 1:45
Komu: '[email protected]'
Pøedmìt: AUTORISACE MEHO ROZHOVORU V UVEDENE PODOBE PRO MLADOU FRONTU
16.11.1999: Vazeny pane Navaro! Diky za zaslani rozhovoru k autorizaci, tak jak jsme byli domluveni. Rozhovor podle meho nazoru nedopadl tak spatne, jak jsem z pocatku PO PREDCHOZICH ZKUSENOSTECH predpokladal. Proto ani mych zasahu nebylo tolik, i kdyz se strukturou a formulaci vasich otazek a jejich razenim ne vzdy souhlasim. Jiste vite co mam na mysli. Proto pouze zadam uz do schvaleneho textu nezasahovat!
Abych vas potesil, vcera jsem zakazal zverejneni rozsahleho "rozhovoru", ktery se mnou delala K 17. listopadu brnenska Rovnost. I kdyz jsem uz za ty roky na lecos zvykly, tohle soudruzi prehnali. Neslo o rozhovor se mnou, ale o sametove-bolsevicky material o mne. To nemam zapotrebi. Proti tomu ty vase narazky byly vrcholem novinarske profesionality. Tak se drzte.
Preji vam vase nejlepsi.
S pozdravem Petr Cibulka
PS. Autorizovany rozhovor vam posilam v peti formatech, verim, ze vetsinu z nich dokazete otevrit.
-----Pùvodní zpráva-----
Od: redbrn [mailto:[email protected]]
Odesláno: 15. listopadu 1999 20:36
Komu: [email protected]
Pøedmìt: Re: rozhovor MF DNES
posílám v pøíloze slíbený rozhovor, dejte prosím vìdìt, dìkuji
Ludìk Navara
oblastní redakce MF DNES Brno
e-mail: [email protected]
tel.: 05/ 42517111
fax: 05/ 42517222
15.11.1999
Posílám slíbený rozhovor, dìkuji za rychlé vyøízení bìhem zítøejšího dne
Ludìk Navara
Cibulka:
Jen šílenec mùže øíct, že za totality bylo lépe
B r n o - Asi pøed rokem obnovil vydávání Necenzurovaných novin na Internetu. Vyøizuje pøíležitostné zakázky ve své rodinné tiskárnì a sní o tom, že bude vydávat knihy. V prvé øadì ty, které by mohly rozkrýt okolnosti listopadového pøevratu, který on nazývá privatizaèním puèem. Jmenuje se Petr Cibulka a ten nejvýraznìjší a nejdiskutovanìjší vydavatelský poèin má už nejspíš za sebou. Seznamy spolupracovníkù tajné bezpeènosti se po nìm dnes neoficiálnì nazývají "Cibulkovy". Ve vìzení, kam se jednou dostal za pobuøování, jindy za maøení úøedního rozhodnutí a nakonec za nedovolené podnikání, prožil celkem necelých pìt let. V cele strávil i sedmnáctý listopad 1989, teprve o deset dní pozdìji byl propuštìn poté, co brnìnští demonstranti vytvoøili živý øetìz mezi centrem mìsta a vìznicí v Brnì-Bohunicích.
JAK JSTE SE KE SVAZKÙM DOSTAL?
Nemùžu øíct.
ALESPOÒ NAZNAÈTE, ZAPLATIL JSTE ZA NÌ?
Ne, tam šlo o život, se životem se neobchoduje.
BYLO TO Z TUZEMSKA?
(pokrèí rameny)
SETKAL JSTE SE POZDÌJI S NÌKÝM, KDO NA TOM SEZNAMU BYL A CHTÌL VÁM VYSVÌTLIT, ŽE TO TAK NEBYLO?
Mìl jsem nìkolik telefonátù, ale všem jsem vysvìtlil, že když si skuteènì myslí, že ten pøíslušník je tam napsal bez jejich vìdomí, jak tvrdili, je to ideální situce k podání trestního oznámení. Onen pøíslušník se tím zøejmì dopustil zneužití pravomoci veøejného èinitele. A poškozený by mìl podat trestní oznámení na neznámého pachatele. V evidenci se dá lehce zjistit, kdo dotyèného zaevidoval. Druhá cesta je zažalovat ho potom o odškodné. Vím asi jen o pìti pøípadech, kdy tito poškození dùstojníky StB zažalovali.
BYLO VÁM LÍTO NÌKTERÉHO Z TÌCH LIDÍ?
Nerozumím, koho mi má být líto?
NEMOHLO SE STÁT, ŽE MÍRA VINY NÌKTERÉHO Z TÌCH REGISTROVANÝCH BYLA MENŠÍ, NEŽ DÙSLEDKY, KTERÉ MU ZPÙSOBILO ZVEØEJNÌNÍ SEZNAMÙ?
Vy mne chcete vyprovokovat. Je mi líto obìtí komunismu. Je ostuda, že politiètí vìzni budou za své utrpení odškodòováni almužnièkami, zatím co komunistiètí generálové na odchodnou dostanou pùlmilionové odstupné. To je mi líto.
ZVEØENÌNÍ SEZNAMÙ MOHLO BÝT TAKÉ CHÁPÁNO JAKO DOBRÝ OBCHOD. KOLIK JSTE NA TOM VYDÌLAL?
Tìžko øíct, bylo by to možné dohledat v úèetnictví. Já navrhuji ale všem gaunerùm, kteøí tvrdí, že seznamy jsem vydal, abych zbohatl, aby vydali další seznamy. Milicionáøù, komunistické nomenklatury, všech komunistù a uvidí, zda zbohatnou.
JAK DLOUHO JSTE SEZNAMY UKRÝVAL, NEŽ ŠLY DO TISKU?
Mysleli jsme si, že to pøipravujeme tajnì, ale dnes si tím nejsem tak jistý. Každopádnì nìkolik hodin po vytištìní šly do distribuce. Neriskovali jsme zdržení. Èekali jsme, že nás okamžitì zatknou.
ZATKNOU?
Ano, jsem pøesvìdèen, že v této zemi vládnou stejní zloèinci jako pøed rokem 1989. Pouze si zaèali èistit zuby. Byl jsem ostatnì za zveøejnìní tìchto seznamù trestnì stíhán. Za mé potrestání se kategoricky zasadil pøedevším Václav Havel, místo toho, aby se zasazoval o potrestání komunistických zloèincù.
JAKÝ BYL VÁŠ VZTAH K HAVLOVI V DOBÌ DISENTU?
Byli jsme pøátelé, tykali jsme si, úèastnili jsme se spoleèných akcí. Když ho uvìznili, podporoval jsem ho a opaènì. Takhle jsme se v disentu k sobì chovali všichni. Ta solidarita byla primární. To, že se domluví s komunistickými zloèinci mne ani ve snu tehdy nenapadlo. Ale možná jiná cesta ani nebyla. Tato spoleènost nebyla schopna svrhnout komunismus.
ØÍKÁTE, ŽE VŠECHNO BYLO ZREŽÍROVÁNO. BYL ZREŽÍROVÁN I ŽIVÝ ØETÌZ ZA VAŠE PROPUŠTÌNÍ Z VÌZENÍ?
Ten neohrožoval cíle privatizaèního puèe. Právì naopak. Dodával mu žádoucí protikomunistickou autenticitu. Všichni jsme byli použiti v této høe. Já také. Došlo mi to až asi za dva mìsíce. Kdybych tehdy dostal funkci, trvalo by mnì to možná déle. Tragedie je v tom, že jsme sice mohli po dvaaètyøiceti letech všichni na start, ale ne za stejných podmínek. Nìkdo pøijel na kolobìžce, nìkdo v mercedesu a mohli jsme spolu svobodnì soutìžit, kdo bude nejlepší. A tak v soutìži zvítìzili ti, kteøí se za ètyøicet let prokolaborovali do nejvýhodnìjších pozic. Ta blbá nálada je v tomto. Lidé cítí, že byli podvedeni, že byli puštìni na start za situace, kdy proti zloèincùm nemohli uspìt. Podívejte se na Internet na www.cibulka.cz na naši databázi dùstojníkù a spolupracovníkù komunistické StB a pak na databázi dnešních podnikatelù. Zjistíte, že tady jsou tisíce a tisíce firem, patøících pøíslušníkùm StB. Tito lidé jsou v pøedstavenstvech bohatých firem, kde by pøitom podle mne mìli sedìt odpùrci komunismu, exulanti a politiètí vìzni. A to je stále ještì utajován seznam èlenù KSÆ! Tìm zde patøí skoro všechno, co za nìco stojí.
MÁM POCIT, ŽE NOVINÁØI SE O VÁS ZASE ZAÈÍNAJÍ ZAJÍMAT. JE TO TAK?
Kupodivu ano, rozhovorù teï dávám hodnì. I do zahranièí. Pøitom osm let trvala absolutní blokáda, nemohl jsem se dostat vùbec nikam, ani do televize, ani do rozhlasu.
PROÈ?
Tady existují dva obrazy 17. listopadu. Ten oficiální, kdy naši chrabøí studenti výbìrových škol holýma rukama svrhávají nenávidìný komunismus. Ten druhý obraz se snažíme rozkrývat v Necenzurovaných novinách už deset let. Tvrdíme, že zmìny ve východní Evropì v roce 1989 probìhly na základì smluv mezi USA a uzbrojeného SSSR, ale za sovìtských podmínek. Dvì základní sovìtské podmínky byly, že komunistiètí zloèinci nebudou pohnáni ke spravedlnosti a ta druhá znìla, že základní zájmy Moskvy nebudou ohroženy.
Sedmnáctý listopad nebyl žádnou revolucí. Byl to privatizaèní puè reformního køídla KGB/GRU, který mìl udìlat ze samozvaných správcù této republiky, tedy z komunistické nomenklatury, StB, milicionáøù a dalších zloèincù, její zákonné majitele. To se ve všech komunistických státech povedlo na 100%. A tyto dva obrazy jsou nesluèitelné. Pokud Václav Havel naznaèuje, že poprvé ve své historii jsme si svobodu vybojovali sami a my tvrdíme pøesný opak, tak osm let se se svými názory nemùžeme dostat do sdìlovacích prostøedkù.
TO JE SNAD HODNÌ PØITAŽENÉ ZA VLASY. JAKÝ MÁTE DÙKAZ O SMLOUVÌ MEZI SSSR a USA?
Samozøejmì nemám v ruce takovou smlouvu. Ale to vùbec není nutné. To je stejné, jako kdyby po mnì nìkdo chtìl smlouvu o rozdìlení sfér vlivu z Jalty, o níž se také 40 let tvrdilo, že neexistuje. Nebo smlouvu nacistického Nìmecka se Sovìtským Svazem z roku 1939 o rozdelení Evropy... Vždy existují kvanta nepøímých dùkazù. Napøíklad v roce 1991 jsme zveøejnili dokumenty KSÈ, která se dávno pøed listopadem pøipravovala na samofinacování a pøechod na klasické podnikání. Bylo to pøitom v dobì, kdy jsem byl ve vìzení za rozmnožování zakázaných knih a nahrávek. A byl jsem obvinìn z nedovoleného podnikání...
TO, V ÈEM ŽIJEME, NAZÝVÁTE FORMÁLNÍ DEMOKRACIE. CO TEN TERMÍN PODLE VÁS ZNAMENÁ?
Za komunismu jste nemohl do nièeho zasahovat. Nyní mùžete mluvit, co vás napadne, ale na vašich možnostech podílet se na tvorbì rozhodnutí, která se vás týkají, se nic nemìní. Rozhodnutí o každém z nás se tvoøí vysoko nad námi a za ta rozhodnutí nikdo nenese odpovìdnost, ta rozhodnutí nejsou kontrolovatelná. Neøíkám tím ale v žádném pøípadì, že za komunismu bylo lépe, to mùže øíct jen šílenec. Tato spoleènost se ale musí dále kultivovat. (Viz. POLITICKÉ KONCEPCE ).
SÁM JSTE KDYSI ØEKL, ŽE PREZIDENT JE HOVADO, TO JE KULTIVACE?
Vùbec jste nepochopil o co jde. Reagoval jsem na projev, v nìmž Havel, místo aby se zastal politických vìzòù, obìtí komunismu a tìch dalších diskriminovaných, se postavil za estébáky tvrzením, že zveøejnìním jejich seznamù jsme zpùsobili nesèetnì tragédií. Havel nás po celou dobu neustále urážel a provokoval. Na to jste se ani nemìl ptát. Mám chu to zopakovat. (Viz. NN 34 1993 NEPOSKVRNÌNÉ POÈETÍ, ABSURDITY HAVLA A CIBULKÙV CÍSAØSKÝ ØEZ ).
JAK DOPADLY SOUDY OHLEDNÌ PRAVDIVOSTI SEZNAMÙ?
Ty soudy rozhodovaly podvodnì. Nezkoumaly, zda osoba, jejíž jméno jsme zveøejnili, byla vedena StB jako jejich spolupracovník. Zkoumali, zda ta osoba takovou èinnost vyvíjela. A protože vìtšina svazkù byla skartována (pøedtím byla ofocena na mikrofiše a ty oficiálnì neexistují, navíc jsou urèitì i v Moskvì), tak komunistiètí soudci tvrdili, že samotný akt registrace nic nedokazuje a dokud ministerstvo vnitra nepøedloží svazek, z nìhož bude možné zjistit délku, rozsah a intenzitu spolupráce, tak dotyèného nebude považovat za spolupracovníka. Ke všemu dokumenty pøefocené na mikrofiše soudy za dùkaz nepovažují!!! Na základì toho jsou ti lidé osvobozováni. Toto já nemohu nikdy pøijmout. Registr nemluví o délce a intenzitì spolupráce, ale o tom, jestli dotyèná osoba byla èi nebyla považována StB za spolupracovníka. V tomto smyslu jsme žádný soud neprohráli.
ÈÍM SE ŽIVÍTE?
Máme tady rodinnou tiskárnièku a to nás živí. Snažil jsem se vydávat knihy, ale nejsem na tom ekonomicky dobøe a je pro mne problém sehnat tøeba paletu papíru. To je dvacet tisíc a tady dvacet tisíc volných není.
S KÝM Z DISENTU JSTE STÁLE V KONTAKTU?
Setkávám se s lidmi z Konfederace politických vìzòù a disentu nejèastìji na nìkterých akcích. Pøed pár dny v Praze na akci Køesanské akdemie. Tam jsem potkal spoustu lidí z bývalého disentu, mìl jsem možnost asi dvì minuty mluvit, ale pak mi už nedali mikrofon. Takže ta manipulace pokraèuje.
OD SOUDU JSTE BYL V KONTAKTU S PREZIDENTEM HAVLEM?
Ne, asi bychom si nemìli co øíct. Myslím, že on se dnes netrápí nìjakou nespravedlností v této zemi. Myslím, že tyto vìci ho obtìžují. Snaží se hrát svou roli v globální politice.
MÌL JSTE ZA TOTALITY BOHATÝ ARCHÍV HUDEBNÍCH NAHRÁVEK. CO SE S NÍM STALO?
Po roce 1989 jsem jako amatér vstoupil do politiky a jako amatér v ní setrvávám dodnes. Nejsem už schopen sledovat dnešní hudbní produkci. Ale celý ten archiv jsem dal k dispozici pražské knihovnì Libri prohibiti, vedené Jiøím Gruntorádem.
CHODÍTE VOLIT?
Za totality jsem jednou selhal. To bylo na vojnì v roce 1976, byly to volby podle scénáøe. Do volební místnosti jsme tehdy vpochodovali. Naposledy jsem volil v roce 1992 – KAN, který mìl tehdy v programu debolševizaci spoleènosti.
VAŠE MANŽELKA PRÝ BYLA V KSÈ. NEVADÍ VÁM TO?
Osobnì mi to vadí, jí asi dnes už taky.
Rozhovor za Mladou frontu vedl Ludìk Navara
TENTO ROZHOVOR, PØES VŠECHNA UJIŠOVÁNÍ, SE MLADÁ FRONTA, VÌRNA SVÉ BOLŠEVICKÉ TRADICI, NEODVÁŽILA ZVEØEJNIT ...