Charta 77

Feder ln¡mu shrom §dØn¡ ¬SSR

Praha

Pr vo na pr ci je skuteŸnØ jedn¡m z nejd…le§itØjç¡ch pr v ŸlovØka a obŸana. Pr vem na pr ci se rozum¡, §e ŸlovØk m mo§nost vykon vat takovou pr ci, kter odpov¡d jeho schopnostem, kvalifikaci a z jm…m. ¬eskoslovensk £stava zaruŸuje toto pr vo vçem obŸan…m a nespojuje se § dnìmi dalç¡mi politickìmi Ÿi soci ln¡mi po§adavky. Avçak pracovn¡ a soci ln¡ diskriminace statis¡c… Ÿeskoslovenskìch obŸan… pr vo uplatåov no podm¡nØnØ, §e neplat¡ pro vçechny, a §e krit‚ria, podle kterìch plat¡ toto pr vo pro nØkter‚ v¡ce, pro nØkoho m‚nØ, a pro jin‚ v…bec ne nejsou d na platnou pr vn¡ formou,ale jsou sv‚voln , tj. mØn¡ se podle okam§itìch potýeb politick‚ moci.

Zbaven¡ pr va na pr ci jako forma "politick‚ho trestu" nen¡ v ¬eskoslovensku niŸ¡m novìm . V §iv‚ pamØti spoleŸnosti jsou vlny takovìch repres¡ po roce 1948, v pades tìch letech, po "maÔarskìch ud lostech" a po roce 1969. Je nesporn‚, §e touto pracovn¡ diskriminac¡ nebyli posti§eni jenom jednotliv¡ obŸan‚, ale §e j¡ byla znaŸnØ ochuzena cel naçe spoleŸnost.

Pý¡pady pracovn¡ch postih…, zejm‚na po roce 1969, byly ve stovk ch a tis¡c¡ch pý¡pad… zdokumentov ny: tyto represe nebyly a§ na zanedbateln‚ pý¡pady napraven‚. Proto, jsou-li dnes opØt tak Ÿi onak vyhazov ny z pr ce "pouze" des¡tky a stovky lid¡, je to velmi srozumitelnou hrozbou pro celou spoleŸnost, §e kritickì n zor aktivn¡ obŸanskì postoj pýin ç¡ riziko, §e repr¡za masov‚ho propouçtØn¡ z pr ce je opØt mo§n . Nen¡ tud¡§ nads zkou, konstatujeme-li, §e pr vo na pr ci je v ¬SSR sp¡çe odmØnou, ne§ pr vem, odmØnou, kterou je mo§n‚ kdykoliv komukoli "za trest" odejmout.

Takovì stav je ovçem v rozporu s éstavou i s platnìmi z kony. Novelizace z kon¡ku pr ce v r. 1975 novØ formulovala ta ustanoven¡, kter byla upravena po roce 1969 s c¡lem umo§nit masov‚ propouçtØn¡ obŸan… podle potýeb politick‚ moci. Na mezin rodn¡m f¢ru - v Mezin rodn¡ organizaci pr ce, kde ¬SSR byla na seznamu st t… nedodr§uj¡c¡ch pýijat‚ z vazky, vl dn¡ mluvŸ¡ prohl sil, §e nov‚ zmØn¡ pý¡sluçnìch ustanoven¡ z kon¡ku pr ce ji§ vyhovuje mezin rodn¡m norm m, m.j. i mezin rodn¡m pakt…m o obŸanskìch a politickìch pr vech a o pr vech hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch a §e znemo§åuje, aby doch zelo k propouçtØn¡ z pr ce z politickìch d…vod…. M.j. konkr‚tnØ prohl sil, §e "revidovanì text Ÿl. 53 ZP) tìkaj¡c¡ch se okam§it‚ho propouçtØn¡ z pr ce - pozn. autor…) se tìk pý¡pad…, v nich§ pracovn¡k ohrozil bezpeŸnost st tu. V takovìch pý¡padech je nutno podat d…kazy, §e pracovn¡k se dopustil Ÿinu takov‚ho r zu, §e uv d¡ v nebezpeŸ¡ bezpeŸnost st tu. BezpeŸnost¡ st tu se rozum¡ neporuçenost st tn¡ho £zem¡, neporuçenost zp…sobilosti st tu organizovat svoji obranu, neporuçenost st tn¡ch instituc¡ a st tn¡ho tajemstv¡" (podle z pisu Ÿ. 36 a ze 60. zased n¡ MOP v ¦enevØ). ¬S. st tn¡ mluvŸ¡ nenam¡tal proti z vØru komise znalc… MOP, kter po tomto ofici ln¡m ujiçtØn¡ zaujala n sleduj¡c¡ stanovisko (viz. cit. vìpis ): Nyn¡ se zd , §e nov‚ znØn¡ Ÿl nk… z k. pr ce 46 a 53, v nich§ byl nahra§en pojem "poruçen¡ socialistick‚ho spoleŸensk‚ho ý du" pojmem "ohro§en¡ bezpeŸnosti st tu" odstraåuje charakteristick‚ znaky pýedchoz¡ho textu, kter‚ mohly d vat podklad k n mitk m. Je d…le§it‚ aby tyto zmØny byly propagov ny a skuteŸnØ uplatåov ny. Je týeba zd…raznit, §e neshodu v politickìch rozhodnut¡ch nebo politickìch n zorech nelze pova§ovat za v z n¡ na bezpeŸnost st tu, nìbr§ za vØc, vztahuj¡c¡ se k svobodØ myçlen¡. Je d…le§it‚ uplatåovat literu, ale tak‚ ducha dohoda."

PropuçtØn¡ se zamØstn n¡ ýady Ÿs. obŸan… za to, §e podepsali Prohl çen¡ Charty 77, dovol vaj¡c¡ se dodr§ov n¡ Paktu o lidskìch pr vech ratifikovanìch Feder ln¡m shrom §dØn¡m a publikovanìch ve Sb¡rce z kon… Ÿ. 120/1976, a dalç¡ch pak za to, §e odm¡tli Chartu 77 odsoudit,svØdŸ¡ o tom, §e vìklad z kon¡ku pr ce podanì Ÿs. z stupcem v MOP nen¡ v ¬eskoslovensku obecnØ pýijatìm vìkladem. I dnes pova§uje mnoho zamØstnavatel… napý. podpis Charty 77 za "ohro§en¡ bezpeŸnosti st tu". Stejn‚ stanovisko zauj¡m i gener ln¡ prokur tor ¬SSR, funkcion ý, jeho§ z kladn¡ povinnost¡ je db t na dodr§ov n¡ jak litery tak i ducha z kon… a nepýipouçtØt, aby byly rozd¡lnØ vykl d ny pro dom c¡ a zahraniŸn¡ potýebu, i soudy, kter‚ projedn vaj¡ pracovnØpr vn¡ spory.

Shrom §dili jsme ýadu £daj…, kter‚ prokazuj¡ postih obŸan… v pracovn¡ sf‚ýe. Hnut¡ Charta 77 chce spolup…sobit pýi ýeçen¡ probl‚m… spojenìch s uplatåov n¡m obŸanskìch lidskìch pr v a v t‚to souvislosti mimo jin‚ zveýejåovat pý¡pady poruçov n¡ Ÿeskoslovenskìm pr vn¡m ý dem garantovanìch pr v obŸan…. Jestli§e jsou v t‚to zpr vØ zachyceny pýev §nØ pý¡pady poruçov n¡ pr v tØch obŸan…, kteý¡ podepsali Chartu 77, nen¡ to v § dn‚m pý¡padØ proto, §e by se hnut¡ Charty 77 zaj¡malo vìluŸnØ o osudy svìch signat ý…. Avçak v souŸasn‚ vlnØ pracovn¡ch perzekuc¡ jsou pýev §nØ postihov ni pr vØ oni. Charta 77 hodl tedy i nad le zveýejåovat vçechny pý¡pady poruçov n¡ pr v obŸan…, o kterìch se jej¡ signat ýi dovØd¡ a pýedkl dat je kompetentn¡m Ÿs. m¡st…m.

Dokumentace nen¡ £pln a nepodchycuje ani vçechny pý¡pady propuçtØn¡ ze zamØstn n¡, k nim§ doçlo v posledn¡ch tìdnech. K pracovn¡m postih…m toti§ doch z¡ i nad le, a soudn¡ spory o jejich neplatnost vesmØs neskonŸily a dokumentace se obt¡§nØ opatýuje zejm‚na z mimopra§skìch m¡st, K 3O, dubnu je ve zpr vØ podchyceno 8l pý¡pad… , a to buÔ kopiemi vìpovØdi a dalç¡ch £ýedn¡ch doklad…, d le podrobnìmi z znamy, Ÿi jinìmi informacemi o konkr‚tn¡ch pý¡padech. V textu jsou odkazy na dokumentaci uvedeny Ÿ¡sly v z vork ch.

xxx

ObŸan‚ zauj¡maj¡c¡ aktivnØ kritickì vztah k souŸasn‚mu re§imu jsou v pracovnØ pr vn¡ sf‚ýe postihov ni zejm‚na takto:

l. okam§itìm zruçen¡m pracovn¡ho pomØru

2. vìpovØdi s l-3 mØs¡Ÿn¡ vìpovØdn¡ lh…tou.

3. Rozv z n¡m pracovn¡ho pomØru dohodou, k n¡§ byl zamØstnanec donucen nejr…znØjç¡m n tlakem, nejednou i vyd¡r n¡m.

4. Neuzavýen¡m smlouvy o trval‚m pracovn¡m pomØru po uplynut¡ mØs¡Ÿn¡ zkuçebn¡ lh…ty s tØmi, kteý¡ pr vØ mØnili m¡sto nebo , kteý¡ se sna§¡ nastoupit nov‚ m¡sto pot‚, kdy jejich pýedchoz¡ pracovn¡ pomØr byl protipr vnØ ukonŸen.

5. Vytvoýen¡m situace, kdy obŸan po ukonŸen¡ jednoho zamØstn n¡ nem…§e z¡skat zamØstn n¡ nov‚.

6. Pýeýazen¡m na horç¡ nebo mnØ placenou pr ci neodpov¡daj¡c¡ schopnostem, kvalifikac¡ Ÿi z jm…m, s Ÿ¡m§ pracovn¡k mus¡ souhlasit, proto§e mu jinak hroz¡ rozv z n¡ pracovn¡ho pomØru.

7. Jinìmi zp…soby, kter‚ nelze postihnout jedinou shrnuj¡c¡ charakteristikou.

Po n zornost uvedeme nØkolik pý¡pad… prokazuj¡c¡ch nez konnost postupu zamØstnavatel….

l.Je zdokumentov no l9 pý¡pad…, kdy zejm‚na v souvislosti s Chartou 77 byl obŸan…m okam§itØ zruçen pracovn¡ pomØr.

D…vodem pro okam§it‚ zruçen¡ pracovn¡ho pomØru samostatn‚ho pý¡prav ýe v Pra§sk‚ stavebn¡ obnovØ ing. Oldýicha Hrom dka (l) napý. bylo , §e podpisem Charty 77 se dopustil: "a)...v §n‚ho provinØn¡ proti z jm…m dØlnick‚ tý¡dy a naçeho socialistick‚ho zý¡zen¡ a hrub‚ho poruçen¡ pracovn¡ k znØ,

b) pý¡mo se pod¡lel na ohro§en¡ bezpeŸnosti ¬SSR, a to zejm‚na integrity jej¡ho st tn¡ho zý¡zen¡ a mezin rodn¡ch vztah…". Ve vyj dýen¡ k §alobØ doc. Zd. Mlyn ýe (2), entomologa v N rodn¡m muzeu, se prav¡: "T¡m, §e §alobce tzv. Chartu 77 podepsal, zp…sobil spolu s ostatn¡mi podpisovateli, §e jej¡ uveýejnØn¡ v z padn¡ch sdØlovac¡ch, prostýed¡ch se stalo podnØtem k pomlouvaŸn‚ kampani proti stØ§ejn¡m z klad…m naçeho socialistick‚ho zý¡zen¡. Socialistick spoleŸensk‚ zý¡zen¡ naçeho st tu je v r mci spojenectv¡ st t… socialistick‚ soustavy hlavn¡ z rukou naç¡ bezpeŸnosti. Dobrovolnì podpis tzv. Charty 77 je proto nutn‚ pokl dat za ohro§en¡ bezpeŸnosti st tu..." A v dalç¡ vìpovØdi, dan‚ Ladislavu Dvoý kovi (3) ýeditelem St tn¡ knihovny ¬SSR, chyb¡ jen vìçe trestu, k nØmu§ zamØstnavatel odsuzuje sv‚ho zamØstnance". ... SouŸasnØ jste se dopustil jedn n¡, naplåuj¡c¡ho znaky skutkov‚ podstaty trestn‚ho Ÿinu proti z klad…m republiky..." V tØchto od…vodnØn¡ch vìpovØd¡, stejnØ jako v ýadØ dalç¡ch se za ohro§en¡ bezpeŸnosti st tu vyd v pr vØ to, co Ÿs. vl dn¡ mluv¡ na foru MOP vylouŸil.

ObdobnØ je pr vo poruçov no pýi zd…vodåov n¡ okam§it‚ho zruçen¡ pracovn¡ho pomØru podle õ 53, odst. Ib, tj. tak hrubìm poruçen¡m pracovn¡ k znØ, §e by setrv n¡ pracovn¡ka na pracoviçtØ bØhem vìpovØdn¡ lh…ty br nilo udr§et pracovn¡ k zeå v organizaci. Je nez konn‚ vyd vat za hrub‚ poruçen¡ pracovn¡ k znØ". podpis dokumentu o lidskìch pr vech, k nØmu§ se pracovn¡ci rozhodli zcela mimo pracovn¡ proces, ve sv‚ soukrom‚ sf‚ýe, napý. rektor Univerzity Karlovy ve vìpovØd¡ch Blanky Dobeçov‚ (4) a doc. Radima Palouçe (5) uv d¡, §e d…vodem k vìpovØdi " je skuteŸnost, §e jste podepsala protisocialistick‚ prohl çen¡ tzv. Charty 77. T¡m jste poruçila pracovn¡ k zeå tak hrubìm zp…sobem, §e Vaçe ponech n¡ na UniverzitØ KarlovØ do uplynut¡ vìpovØdn¡ lh…ty nen¡ mo§n‚ z d…vodu udr§en¡ pracovn¡ k znØ." ObdobnØ byli na hodinu propuçtØni historiŸka Anna F rov (6,7), doc. Frantiçek Jir nek (8), kterì v minulìch dnech zemýel, ing. Petr Kabeç (9), prof.Miroslav Kusì (lO), Ivan Medek, JUDr. Petr Pitthart (II), KvØtoslava Princov (l2), Drahuçe Proboçtov , Helena Seidlov (l3), Býetislav Verner (l4), Karel Kyncl (l5,l6), byl nejdý¡ve zmØnou pracovn¡ smlouvy, s n¡§ nesouhlasil, pýelo§en na jinou pr ci a byl mu zak z n pý¡stup na p…vodn¡ pracoviçtØ. Proto§e se odm¡tl dostavit na novØ urŸen‚ pracoviçtØ, byl jeho pracovn¡ pomØr okam§itØ zruçen pro hrub‚ poruçen¡ pracovn¡ k znØ. Tak byl protipr vnØ propuçtØn ze zamØstnan¡ obŸan, kterì podepsal Chartu 77, ani o t‚to rozhoduj¡c¡ okolnosti ve vìpovØdi padlo jedin‚ slovo.

Podle stejn‚ho ustanoven¡ z kon¡ku pr ce byl okam§itØ zruçen pracovn¡ pomØr stýedoçkolskìch profesor… Jana Urbana (l7) a Karla Pech Ÿka (l8) i ýidiŸe Michala Rabase (l9), proto§e odm¡tli na sv‚m pracoviçti hlasovat pro rezoluci odsuzuj¡c¡ Chartu 77).

2. V dokumentaci je uvedeno 23 pý¡pad… rozv z n¡ pracovn¡ho pomØru dle õ 46. Podle tohoto paragrafu lze d t vìpovØÔ, "nesplåuje-li pracovn¡k pýedpoklady ustanoven‚ pr vn¡mi pýedpisy pro vìkon sjednan‚ pr ce nebo "nesplåuje-li po§adavky, kter‚ jsou nezbytnou potýebou pro ý dnì vìkon jeho pr ce". Vìzkumnì £stav polygrafickì sdØlil prof. Vl. Kaç¡kovi (2O) , §e "vzhledem ke skuteŸnosti, §e jste...signat ýem v dokumentu Charta 77, kterì byl seps n a pou§it proti z jm…m ¬SSR a proti socialistick‚mu zý¡zen¡ naçeho st tu, pova§ujeme Vaçi dalç¡ Ÿinnost... v naçem vìzkumn‚m £stavu za ne£nosnou". Za ne£nosn‚ pova§ovali rovnØ§ vedouc¡ pracovn¡ci n.p. Vojensk‚ stavby setrv n¡ na stavbØ pra§sk‚ho Metra jako dØln¡ka vr tkaýe dr. Karla Kostrouna (21), jako noŸn¡ho hl¡daŸe v N rodn¡ galerii filosofa Tom çe Bruncl¡ka (22) a Pavla Blatn‚ho (23) n.p. ¦elezniŸn¡ stavitelstv¡ jako dØln¡ka - vedouc¡ho party dr. Jiý¡ho ¬utky (24). Obdobn‚ vìpovØdi dostali ing. Anton¡n BØlohoubek (25), Zuzana Dienstbierov (26). ZbynØk Hejda (27), prof. ZdenØk JiŸ¡nskì (28) , ing. Jan Leçtinskì, Jindra Kadlecov (29), doc. Vladim¡r KlokoŸka (3O), Jiý¡ Pallas (3l), RNDr. Martin Palouç (32), PhDr. ZdenØk Pinc (33), Jan æabata (34), PhDr. Tom ç Vrba, ing. Richard Urx (35), MUDr. Jiýina Zelenkov (36) a d le Bonaventura Bouçe, Soåa ¬echov , Vladim¡r ¬ech, Michael Dym Ÿek, Vladim¡r Nepustil a Tom ç R…§iŸka. Jak je zýejm‚, navzdory Ÿs. vl dn¡ho mluvŸ¡ho v MOP jsou i nad le Ÿs. obŸan‚ propuçtØni ze zamØstn n¡ z politickìch d…vod….

3. Po dohodØ byl pracovn¡ pomØr rozv z n se çesti obŸany, kteý¡ podepsali Chartu 77. Platnost takovìch dohod je sporn , proto§e byly uzav¡r ny pod n tlakem, pod hrozbou ztr ty zamØstn n¡ podle õ 46 nebo 53 ZP. Napý. Jitka Matzenauerov (37) uv d¡, §e j¡ organizace (St tn¡ knihovna) pohrozila, §e nezkonŸ¡-li pracovn¡ pomØr sama (tj. dohodou), dostane vìpovØÔ pro "ztr tu d…vØry". ObdobnØ ukonŸil sv…j pracovn¡ pomØr Ludv¡k Karv¡n, Hana Svobodov a Frantiçek VanØŸek (38),dr. Jaroslav KrejŸ¡ a Jaroslava Binarov museli ukonŸit sv…j pracovn¡ pomØr dohodou, neboœ jejich zamØstnavatel‚ jim hrozili, §e jinak nedostanou souhlas s vystØhov n¡m do Rakouska, aŸ § daj¡.

4. BØhem zkuçebn¡ lh…ty bylo propuçtØno ze zamØstn n¡ pØt obŸan…,kteý¡ pr vØ mØnili zamØstn n¡ a u nich§ Ÿasov i vØcn souvislost mezi neuzavýen¡m pracovn¡ smlouvy a podpisem Charty 77 je oŸividn .

Jde o Ÿ¡tankovì pý¡pad zneu§it¡ pr va, proto§e odm¡tnut¡ uzavý¡t smlouvu nen¡ nutn‚ nijak zd…vodåovat. T¡mto zp…sobem pýiçli o pr ci Miluçe ætevichov , prodavaŸka ve Verneýic¡ch (prodejna uzavýena, proto§e v n¡ nemØl kdo prod vat), Pavel æremer, Ivan Dejmal (39), kterì myl vìklady u podniku éklid (bylo mu p¡semnØ sdØleno, §e ... "dostali jsme pý¡kaz rozv zat s V mi pracovn¡ pomØr ve zkuçebn¡ lh…tØ") a Jarom¡r Litera, s Drahuç¡ Proboçtovou byl nejdý¡ve rozv z n pracovn¡ pomØr podle õ 53. Za pomoci odboru pracovn¡ch sil ONV Praha I naçla nov‚ zamØstn n¡, avçak ve zkuçebn¡ lh…tØ byla propuçtØna.

V souvislosti s Chartou 77 ztratili dalç¡ obŸan‚ pr ci za rozmanitìch okolnost¡. Filosof Milan Machovec (4O) nesm¡ hr t na varhany v kostele sv. Anton¡na v Praze. éstnØ mu bylo sdØleno, §e ze skuteŸnosti, §e hraje na varhany bylo vyvozeno, §e je c¡rkevn¡ osobou a proto potýebuje k vìkonu sv‚ho povol n¡ st tn¡ souhlas obdobnØ jako duchovn¡. Duchovn¡ Frantiçek Korbela jeçtØ 28.2.1977 obdr§el pý¡slib st tn¡ho souhlasu, ale vz pØt¡ byl slib odvol n. Doc. Jan Mlyn rik nedostal m¡sto vr tn‚ho ve studentsk‚ koleji. Jan Princ, kterì opouçtØl m¡sto asistenta ve Fé ¬SAV (4l), proto§e n sledoval man§elku do m¡sta bydliçtØ, nedostal sl¡ben‚ m¡sto ekonoma na St tn¡m statku Verneýice a ani dalç¡ m¡sta v m¡stn¡m podniku bytov‚ho hospod ýstv¡ ve Verneýic¡ch, v n.p. Potraviny, v dru§stvu Meliorace, ve St tn¡ch les¡ch DØŸ¡n apod. Z d…vod… "reorganizace" ztratil m¡sto ing. dr. J.S. Trojan. Bez pr ce jsou bìval¡ politiŸt¡ vØzåov‚ Michal Hbl a Jiý¡ Mller.

Dalç¡ politickì vØzeå, dr. Jan Tesaý (42), kterì zprvu hledal pr ci odpov¡daj¡c¡ jeho kvalifikaci a pozdØji jakoukoli, jen aby se u§ivil, od podniku Povod¡ Moravy dostal p¡semn‚ sdØlen¡: "Po str nce k drov‚ - nelze pýijat do funkce vr tn‚ho - hl¡daŸe v objektu povodåov‚ho dvora Brno Kom rov". Jeliko§ dosud nenaçel § dn‚ m¡sto, po§ dal o umo§nØn¡ pracovn¡ho pomØru v zahraniŸ¡ se zachov n¡m trval‚ho bydliçtØ v ¬eskoslovensku.

6. Podle naçich informac¡ bylo v souvislosti s Chartou 77 pýeýazeno na horç¡ a m‚nØ placenou pr ci nejm‚nØ devØt obŸan…. Form lnØ je pýeýazen¡ aktem, kterì pýedpokl d alespoå pasivn¡ souhlas pýeýazen‚ho. Toto ýeçen¡ bylo posti§enìmi pýijato jen proto, aby mohli u§ivit sv‚ rodiny a sebe. Napý. Jitka Bidlasov (43) byla pýelo§ena" ...v d…sledku nezbytn‚ provozn¡ potýeby, jeliko§ nesplåuje pýedpoklady ustanoven‚ usnesen¡m éV KS¬" Ke k drov‚ a person ln¡ pr ci" " z funkce samostatn‚ho ekonomick‚ho pracovn¡ka vìzkumn‚ho a vìvojov‚ho pracoviçtØ Pra§skìch cukr ren a sodovk ren na pr ci dØlnice v cukr ýsk‚ vìrobØ. PodobnØ bylo postupov no proti ing. Karlu Fridrichovi, dr. Jiý¡mu Gruçovi, dr. V clavu Hyndr kovi, kter‚mu byl souŸasnØ zruçen vedlejç¡ pracovn¡ pomØr u Pra§sk‚ informaŸn¡ slu§by, kde pracoval jako tlumoŸn¡k a pýekladatel, Janu Lopatkovi, V clavu Nov kovi, Aleçi Richtrovi a JUDr. Milanu Richtrovi.

7. Josef C¡saýovskì, bìvalì docent estetiky na UniverzitØ KarlovØ, je mal¡ýem a umØleckìm kov ýem. UmØleck komise ¬FVU s n¡m nyn¡ pot‚ co podepsal Chartu 77, odm¡t uzavý¡t jak‚koli smlouvy a odm¡t pýijmout do prodeje v monopoln¡ch prodejn ch umØleckìch dØl "D¡lo" jak‚koli jeho pr ce. Nav¡c s n¡m byly zruçeny ji§ uzavýen‚ smlouvy, co§ m…§e v‚st ke ztr tØ statutu obŸana vykon vaj¡c¡ho svobodn‚ povol n¡ a ke ztr tØ n rok… na nemocensk‚ a d…chodov‚ zabezpeŸen¡. Podobnì osud postihl umØleck‚ho çperkaýe V clava æabatu v BrnØ.

Spisovatelka Hana Poniack pro sv‚ upý¡mn‚ a stateŸn‚ vystoupen¡ na letoçn¡m sjezdu Svazu slovenskìch spisovatel… byla z tohoto Svazu vylouŸena. Z roveå j¡ byla zak z na publikaŸn¡ Ÿinnost a byla zastaveno nat Ÿen¡ filmu podle jej¡ho sc‚n ýe. Spisovatel Karol Sidon se nem…§e u§ivit ani prodejem v trafice. PNS ho propustila na z kladØ dolo§ky v pracovn¡ smlouvØ, §e organizace m…§e jednostrannØ ukonŸit pracovn¡ pomØr bez ud n¡ d…vod…. DØln¡k Jiý¡ Olt z Teplic v dopise zaslan‚m den¡ku Pr…boj nesouhlasil se zp…sobem veden¡ kampanØ proti ChartØ. Jmenovanì den¡k jej napadl a uvedl s jeho jm‚nem pro jistotu i adresu. ¬l nek Pr…boje byl domovn¡ spr vØ v Teplic¡ch dostateŸnìm d…vodem k tomu, aby nedodr§ela dohodu o jeho n stupu. NeuspØl ani v podnic¡ch Trizon, PNS a Sklounion, aŸkoli tam byla voln m¡sta. ObdobnØ za r…znìch okolnost¡ pýiçli o zamØstn n¡ Vratislav Brabenec, doc. Luboç Kohout, Miroslav üe§ba a Andrej StankoviŸ.

Existuj¡ vçak dalç¡ "m¡rnØjç¡" formy postihu. Tak napý. Dr. Jaroslavu Opatovi a ing. Karlu L nsk‚mu byly v n.p. Montovan‚ stavby, kde pracuj¡ jako dØln¡ci, odåaty pr‚mie za vykonanou pr ci. Takovìch pý¡pad… by bylo mo§n‚ uv‚st celou ýadu...

xxx

Na existenŸn¡m postihu a pracovn¡ diskriminaci se pod¡lej¡ i Ÿs. odbory. Pýedsednictvo éRO dalo smØrnici vylouŸit vçechny signat ýe Charty 77 z odbor…. VylouŸeni byli napý. J. Opat, K. L nskì, J. Pallas, V. KlokoŸka, Zd. JiŸ¡nskì, T. Vrba a mnoho dalç¡ch. Vçechny vìpovØdi rovnØ§ schvaluj¡ z vodn¡ vìbory pý¡sluçnìch pracoviçœ. Odbory neh j¡ pr va svìch Ÿlen… pron sledovanìch za politick‚ n zory, nezvou je k projedn v n¡ jejich pý¡pad…, neposkytuj¡ jim pr vn¡ pomoc. Napý. J. ¬utka (24) na svoji § dost o pr vn¡ pomoc dostal n sleduj¡c¡ odpovØÔ: "Svìm podpisem protistranick‚ho a protist tn¡ho panfletu "Charta 77" jsi poruçil povinnosti Ÿlena ROH vyplìvaj¡c¡ z Ÿl. 5 stanov. Proto Ti v souladu s ü dem pr vn¡ pomoci nem…§eme § dnou pr vn¡ pomoc poskytnout." Ke cti nØkterìch odbor ýskìch funkcion ý… je nutn‚ zd…raznit, §e souhlas nen¡ v§dy jednomyslnì. Naçli se, a zýejmØ se i napý¡çtØ nejsou takov¡ Ÿlenov‚ z vodn¡ch vìbor…, kteý¡ nepodporuj¡ nespravedlnost a hlasuj¡ buÔ proti nebo se alespoå hlasov n¡ zdr§¡.

xxx

Prvn¡ zkuçenosti z projedn v n¡m pracovnØpr vn¡ch spor… pýed soudy prvn¡ instance ukazuj¡, §e soudy se ztoto§åuj¡ a uvedenìm pracovnØpr vn¡m postihem. Pýitom se Ÿasto zcela opom¡j¡ jak‚koli d…kazn¡ ý¡zen¡ a pr voplatnost zruçen¡ pracovn¡ho pomØru se uzn v s odkazem toliko na stanovisko gener ln¡ho prokur tora (44) , je§ nen¡ pro soudy z vazn‚. Charta 77 se pýed soudy neŸte, ani nen¡ zalo§ena ve spisech, tak§e soud nejen§e nem mo§nost, ale ani se nesna§¡ pýesvØdŸit se o tom, zda se argumentace zamØstnavatel… zakl d na pravdØ.

Pý¡kladem takov‚ho rozsudku jsou rozsudky Obvodn¡ho soudu pro Prahu l ve vØci Zd. Mlyn ýe (45), Zd. JiŸ¡nsk‚ho (46) a Jiý¡ho Pallase (47).

Soudci se v rozporu s platnìmi pr vn¡mi normami ani neodv §¡ takov‚ho zkoum n¡, proto§e jsou si vØdomi d…sledk…, kter‚ by pro jejich postaven¡ znamenalo vyhovØn¡ §alob m, tj. faktick‚ zjiçtØn¡, §e Charta 77 neohro§uje bezpeŸnost st tu, §e podpis Charty 77 nen¡ hrubìm poruçen¡m pracovn¡ k znØ, a §e tedy vìpovØdi jsou neplatn‚...

VØtçina tØch, kteý¡ v posledn¡ch tìdnech ztratili pr ci, nemohou naj¡t nov‚ zamØstn n¡ ,a to ani tehdy, jestli§e vzhledem k potýebØ u§ivit rodinu a sebe netrvaj¡ na zamØstn n¡ odpov¡daj¡c¡m jejich schopnostem a kvalifikaci. St t jako jedinì zamØstnavatel, jako instituce ý¡d¡c¡ Ÿinnost soud… i bezpeŸnosti, soci ln¡ch a zdravotn¡ch slu§eb i çkol, m…§e d t s¡ti k drovìch referent… pokyn, kdo sm¡ a kdo nesm¡ pracovat a pý¡padnØ na jakìch m¡stech. Velice snadno lze za tØchto okolnost¡ dos hnout toho, aby stovky a tis¡ce lid¡ jeçtØ pýed ukonŸen¡m pracovnØpr vn¡ch spor… odsouzenìch politickìmi Ÿi policejn¡mi org ny dostaly pr ci jen tehdy a tam, kde a kdy to moc svìm zvl çtn¡m pokynem dovol¡. A touto metodou pýidØlov n¡ m¡st v…Ÿi tomuto typu lid¡ je tedy v praxi realizov n syst‚m nucen‚ a nesvobodn‚ pr ce. Z tohoto syst‚mu nen¡ t‚mØý £niku, pro nØkoho zbìv posledn¡ rozhodnut¡ - opustit svou vlast.

xxx

Navrhujeme, aby Feder ln¡ shrom §dØn¡ jako nejvyçç¡ z konod rnì org n republiky, kter‚ jedin‚ (dosud toti§ nebyl zý¡zen éstavou pýedpokl danì éstavn¡ soud (je opr vnØno pod vat obecnØ z vaznì vìklad z kon…, podalo vìklad õ 46 a 53 z kon¡ku pr ce a sdØlilo Ÿs. obŸan…m, kterì vìklad je spr vnì - vìklad podanì mluvŸ¡m vl dy u Mezin rodn¡ organizace pr ce nebo stanovisko gener ln¡ho prokur tora zaslan‚ soud…m.

Navrhujeme d le, aby £stavnØpr vn¡ vìbor Feder ln¡ho shrom §dØn¡ pýezkoumal dokumentaci, tìkaj¡c¡ se des¡tek obŸan…, kterou mu pýed v me z roveå s touto zpr vou a dal podnØt ke zruçen¡ neopr vnØnØ danìch vìpovØd¡ o dalç¡ch pracovn¡ch postih…. (MØla by ovçem bìt pýezkoum na i praxe minulìch let a zjedn na pro desetitis¡ce obŸan… veçker mo§n n prava.)

Navrhujeme, aby Feder ln¡ shrom §dØn¡ jako org n, jemu§ jsou zodpovØdny soudy i prokuratura, prozkoumalo jejich praxi pýi projedn v n¡ pracovn¡ch spor…, zejm‚na spor… o platnosti vìpovØd¡ danìch pro obŸansk‚ postoje nebo neskrìvan‚ politick‚ n zory a zajistilo, aby vìklad z kon… soudy a prokuraturou byl v souladu s pozdØji pýijatìmi pr vn¡mi normami, v tomto pý¡padØ s Pakty o obŸanskìch a politickìch pr vech. Feder ln¡ shrom §dØn¡ by mØlo rovnØ§ zajistit, aby s pýesnìm vìkladem z kon… se mØli mo§nost sezn mit vçichni Ÿeskoslovençt¡ obŸan‚.

Jsme pýipraveni i v budoucnu postoupit Feder ln¡mu shrom §dØn¡ veçkerou dokumentaci, kterou z¡sk me, a pokud o to bude z jem, vçestrannØ s n¡m spolupracovat pýi objasåov n¡ a odstraåov n¡ diskriminaŸn¡ praxe. Je naç¡m n zorem, §e odpovØdnost za zachov n¡ pr vn¡ch ý d… maj¡ nejen pý¡sluçn‚ instituce, ale tak‚ vçichni obŸan‚. To je ostatnØ z kladn¡ motiv hnut¡ Charty 77.

V Praze dne 30.kvØtna 1977

Opisy tohoto dopisu souŸasnØ zas¡l me: gener ln¡ prokuratuýe ¬SSR, pýedsednictvu éstýedn¡ rady odbor…, Ministerstvu pr ce a soci ln¡ch vØc¡ ¬SSR, svØtov‚ odborov‚ federaci.

Karel Sidon, dr. Jiý¡ ¬utka, dr. Petr Pithart, Zuzana Dienstbierov , Ivan Medek, Jiý¡ Pallas, Karel Kyncl, doc. Vladim¡r KlokoŸka, prof. ZdenØk JiŸ¡nskì, doc . Luboç Kohout.

prof. dr. Jiý¡ H jek, DrSc

mluvŸ¡ Charty 77