Prohl çen¡ Charty 77

Dne 15.10.1976 byly ve Sb¡rce z kon… ¬SSR (Ÿ.120) zveýejnØny "Mezin rodn¡ pakt o obŸanskìch a politickìch pr vech"a "Mezin rodn¡ pakt o hospod ýskìch,soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech"., kter‚ byly jm‚nem naç¡ republiky podeps ny v roce 1968, stvrzeny v Helsink ch roku 1975 a vstoupily u n s v platnost dnem 23.3.1976. Od t‚ doby maj¡ i naçi obŸan‚ pr vo a n ç st t povinnost se jimi ý¡dit. Svobody a pr va lid¡, je§ tyto pakty zaruŸuj¡, jsou d…le§itìmi civilizaŸn¡mi hodnotami, k nim§ v dØjin ch smØýovalo £sil¡ mnoha pokrokovìch sil, a jejich uz konØn¡ m…§e vìznamnØ pomoci hum nn¡mu vìvoji naç¡ spoleŸnosti.

V¡t me proto , §e ¬eskoslovensk  socialistick  republika k tØmto pakt…m pýistoupila. Jejich zveýejnØn¡m n m ale z roveå s novou nal‚havost¡ pýipom¡n , kolik z kladn¡ch obŸanskìch pr v plat¡ v naç¡ republice zat¡m - bohu§el - jen na pap¡ýe.

Zcela iluzorn¡ je napý¡klad pr vo na svobodu projevu, zaruŸovan‚ Ÿl nkem 19 prvn¡ho paktu:

Des¡tk m tis¡c obŸan… je znemo§nØno pracovat v jejich oboru jen proto, §e zast vaj¡ n zory odliçn‚ od n zor… ofici ln¡ch. Jsou pýitom Ÿasto objektem nejrozmanitØjç¡ diskriminace a çikanov n¡ zestrany £ýad… i spoleŸenskìch organizac¡: Zbaveni jak‚koliv mo§nost¡ br nit se , st vaj¡ se prakticky obØtmi apartheidu. Statis¡c…m dalç¡ch obŸan… je odp¡r na "svoboda od strachu" (preambule prvn¡ho paktu), proto§e jsou nuceni §¡t v trval‚m nebezpeŸ¡, §e projev¡-li sv‚ n zory, ztrat¡ pracovn¡ i jin‚ mo§nosti.

V rozporu s Ÿl nkem l3 druh‚ho paktu , zajiçœuj¡c¡m vçem pr vo na vzdØl n¡, je nesŸetnìm mladìm lidem br nØno ve studiu jen pro jejich n zory anebo dokonce pro n zory jejich rodiŸ…. BezpoŸet obŸan… mus¡ §¡t ve strachu, §e kdyby se projevili v souladu se svìm pýesvØdŸen¡m, mohli by bìt buÔ sami anebo jejich dØti zbaven¡ pr va na vzdØl n¡. UplatnØn¡ pr va "vyhled vat, pýij¡mat a rozçiýovat informace a myçlenky vçeho druhu, bez ohledu na hranice, aœ £stnØ, p¡semnØ nebo tiskem" Ÿi "prostýednictv¡m umØn¡" (bod 2 Ÿl nku 19 prvn¡ho paktu) je st¡h no nejen m¡mosoudnØ, ale i soudnØ, Ÿasto pod rouçkou krimin ln¡ho obvinØn¡ (jak o tom svØdŸ¡ pr vØ prob¡haj¡c¡ procesy s mladìmi hudebn¡ky).

Svoboda veýejn‚ho projevu je potlaŸena centr ln¡m ý¡zen¡m vçech sdØlovac¡ch prostýedk… i publikaŸn¡ch a kulturn¡ch zaý¡zen¡. ¦ dnì politickì, filosofickì Ÿi vØdeckì n zor nebo umØleckì projev jen trochu se vymykaj¡c¡ £zk‚mu r mci ofici ln¡ ideologie Ÿi estetiky nem…§e bìt zveýejnØn. je znemo§nØna mo§nost veýejn‚ obrany proti nepravdivìm a ur §livìm naýŸen¡m ofici ln¡ propagandou (z konn  ochrana proti "£tok…m na Ÿest a povØst", jednoznaŸnØ zaruŸovan  Ÿl nkem 17 prvn¡ho paktu, v praxi neexistuje (l§iv  obvinØn¡ nelze vyvr tit a marnì je ka§dì pokus dos hnout n pravy nebo opravy soudn¡ cestou, v oblasti duchovn¡ a kulturn¡ tvorby je vylouŸena otevýen  diskuse. Mnoho vØdeckìch a kulturn¡ch pracovn¡k… a jinìch obŸan… je diskriminov no jenom proto, §e pýed lety leg lnØ zveýejåovali Ÿi otevýenØ vyslovovali n zory, kter‚ souŸasn  politick  moc odsuzuje.

Svoboda n bo§ensk‚ho vyzn n¡, d…raznØ zajiçœovan  Ÿl nkem 18 prvn¡ho paktu je systematicky omezov na mocenskou sv‚vol¡: okleçœov n¡m Ÿinnosti duchovn¡ch, nad nimi§ trvale vis¡ hrozba odepýen¡ nebo ztr ty st tn¡ho souhlasu s vìkonem jejich funkce: existenŸn¡m i jinìm postihem osob, kter‚ sv‚ n bo§ensk‚ vyzn n¡ slovem Ÿi skutkem projev¡, potlaŸov n¡m vìuky n bo§enstv¡ a pod.

N strojem omezen¡ a Ÿasto i potlaŸen¡ ýady obŸanskìch pr v je syst‚m faktick‚ho podý¡zen¡ vçech instituc¡ a organizac¡ ve st tØ politickìm direktiv m apar tu vl dnouc¡ strany a rozhodnut¡m mocensky vlivnìch jednotlivc…. éstava ¬SSR a ostatn¡ z kony a pr vn¡ normy neupravuj¡ ani obsah ani formu, ani tvorbu a aplikaci takovìch rozhodnut¡, jsou Ÿasto jen £stn¡, obŸan…m vesmØs nezn m  a jimi nekontrolovateln . Jejich p…vodci nezodpov¡daj¡ nikomu ne§ sami sobØ a sv‚ vlastn¡ hierarchii, pýitom vçak rozhoduj¡c¡m zp…sobem ovlivåuj¡ Ÿinnost z konod rnìch i vìkonnìch org n… st tn¡ spr vy, justice , odborovìch, z jmovìch i vçech ostatn¡ch spoleŸenskìch organizac¡, jinìch politickìch stran, podnik…, z vod…, £stav…, £ýad…, çkol a dalç¡ch zaý¡zen¡, pýiŸem§ jejich pý¡kazy maj¡ pýednost i pýed z konem. Dostanou-li se organizace nebo obŸan‚ pýi vìkladu svìch pr v Ÿi povinnost¡ do rozporu a direktivou, nemohou se obr ti k nestrann‚ instituci, proto§e § dn  neexistuje. T¡m vç¡m jsou v §nØ omezena pr va vyplìvaj¡c¡ z Ÿl nk… 21 a 22 prvn¡ho paktu (pr vo sdru§ovat se a z kaz jak‚hokoliv omezen¡ jeho vìkonu (i Ÿl nk… 25) rovnost pr va pod¡let se na veden¡ veýejnìch vØc¡ (a 26) vylouŸen¡ diskriminace pýed z konem. Tento stav tak‚ br n¡ dØln¡k…m a ostatn¡m pracuj¡c¡m zakl dat bez jakìchkoliv omezen¡ odborov‚ a jin‚ organizace k ochranØ svìch hospod ýskìch a soci ln¡ch z jm… a svobodnØ vyu§¡vat pr va na st vku (bod l Ÿl nku 8 a druh‚ho paktu).

Dalç¡ obŸansk  pr va, vŸetnØ vìslovn‚ho z kazu "sv‚voln‚ho zasahov n¡ do soukrom‚ho §ivota, do rodiny, domova nebo korespondence" (Ÿl nek 17 prvn¡ho paktu) jsou pov §livØ naruçov na tak‚ t¡m, §e ministerstvo vnitra nejr…znØjç¡mi zp…soby kontroluje §ivot obŸan…, napý¡klad odposlechem telefon… a byt…, kontrolou poçty, osobn¡m sledov n¡m, domovn¡mi prohl¡dkami, budov n¡m s¡tØ inform tor… z ýad obyvatelstva (z¡skanìch Ÿasto nepý¡pustnìmi hrozbami nebo naopak sliby) apod. ¬asto pýitom zasahuje do rozhodov n¡ zamØstnavatel…, inspiruje diskriminaŸn¡ akce £ýad… a organizac¡, ovlivåuje justiŸn¡ org ny a ý¡d¡ propagandistick‚ kampanØ sdØlovac¡ch prostýedk…. Tato Ÿinnost nen¡ regulov na z kony je tajn  a obŸan se proti n¡ nem…§e nijak br nit.

V pý¡padech politicky motivovan‚ho trestn¡ho st¡h n¡ poruçuj¡ vyçetýovac¡ a justiŸn¡ org ny pr va obvinØnìch a jejich obhajoby , zaruŸovan‚ Ÿl nkem l4 prvn¡ho paktu i Ÿeskoslovenskìmi z kony. Ve vØznic¡ch se s takto odsouzenìmi lidmi zach z¡ zp…sobem, kterì poruçuje lidskou d…stojnost vØznØnìch, ohro§uje jejich zdrav¡ a sna§¡ se je mor lnØ zlomit. ObecnØ je poruçov n i bod 2 Ÿl nku 12 prvn¡ho paktu, zaruŸuj¡c¡ obŸanu pr vo svobodnØ opustit svou zem, pod z minkou "ochrany n rodn¡ bezpeŸnosti" (bod 3) je toto pr vo v z no na r…zn‚ nepý¡pustn‚ podm¡nky. Sv‚volnØ se postupuje i pýi udØlov n¡ vstupn¡ch v¡z ciz¡m st tn¡m pý¡sluçn¡k…m z nich§ mnoz¡ nemohou navçt¡vit ¬SSR napý¡klad jen proto,§e se pracovnØ Ÿi pý telsky stìkali s osobami u n s diskriminovanìmi.

NØkteý¡ obŸan‚ - aœ soukromØ, na pracoviçti nebo veýejnØ, co§ je prakticky mo§n‚ jen v zahraniŸn¡ch sdØlovac¡ch prostýedc¡ch - na soustavn‚ poruçov n¡ lidskìch pr v a demokratickìch svobod upozoråuj¡ a do§aduj¡ se v konkr‚tn¡ch pý¡padech n pravy, jejich hlasy vçak z…st vaj¡ vØtçinou bez odezvy nebo se st vaj¡ pýedmØtem vyçetýov n¡.

OdpovØdnost za dodr§ov n¡ obŸanskìch pr v v zemi pad  samozýejmØ pýedevç¡m na politickou a st tn¡ moc, ale nejen na ni. Ka§dì nese sv…j d¡l odpovØdnosti za obecn‚ pomØry, a tedy i za dodr§ov n¡ uz konØnìch pakt…, kter‚ k tomu ostatnØ

zavazuj¡ nejen vl dy, ale i vçechny obŸany. Pocit t‚to spoluodpovØdnosti, v¡ra ve smysl obŸansk‚ anga§ovanosti a v…le k n¡ a spoleŸn  potýeba hledat jej¡ novì a £ŸinnØjç¡ vìraz pýivedly n s k myçlence vytvoýit Chartu 77, jej¡§ vznik dnes oznamujeme.

Charta 77 je voln‚, neform ln¡ a otevýen‚ spoleŸenstv¡ lid¡ r…znìch pýesvØdŸen¡, r…zn‚ v¡ry a r…znìch profes¡, kter‚ spojuje v…le jednotlivØ i spoleŸnØ se zasazovat o respektov n¡ obŸanskìch a lidskìch pr v v naç¡ zemi i ve svØtØ, tØch pr v, kter  ŸlovØku pýizn vaj¡ oba uz konØn‚ mezin rodn¡ pakty, z vØreŸnì akt helsinsk‚ konference, Ÿetn‚ dalç¡ mezin rodn¡ dokumenty proti v lk m, n sil¡ a soci ln¡mu i duchovn¡mu £tisku a kter‚ souhrnØ vyjadýuje Vçeobecn  deklarace lidskìch pr v OSN.

Charta 77 vyr…st  ze z zem¡ solidarity a pý telstv¡ lid¡, kteý¡ sd¡lej¡ starost o osud ide l…, s nimi§ spojili a spojuj¡ sv…j §ivot i pr ci.

Charta 77 nen¡ organizac¡, nem  stanovy, st l‚ org ny a organizaŸnØ podm¡nØn‚ Ÿlenstv¡. Patý¡ k n¡ ka§dy, kdo souhlas¡ s jej¡ myçlenkou, £Ÿastn¡ se jej¡ pr ce a podporuje ji.

Charta 77 nen¡ z kladnou k opoziŸn¡ politick‚ Ÿinnosti.Chce slou§it obecn‚mu z jmu jako mnoh‚ podobn‚ obŸansk‚ iniciativy v r…znìch zem¡ch na Z padØ i VìchodØ. Nechce tedy vytyŸovat vlastn¡ programy politickìch Ÿi spoleŸenskìch reforem nebo zmØn, ale v‚st v oblasti sv‚ho p…soben¡ konstruktivn¡ dialog s politickou a st tn¡ moc¡, zejm‚na t¡m, §e bude upozoråovat na r…zn‚ konkr‚tn¡ pý¡pady poruçov n¡ lidskìch a obŸanskìch pr v, pýipravovat jejich dokumentaci, navrhovat ýeçen¡, pýedkl dat r…zn‚ obecnØjç¡ n vrhy smØýuj¡c¡ k prohlubov n¡ tØchto pr v a jejich z ruk, p…sobit jako prostýedn¡k v pý¡padnìch konfliktn¡ch situac¡ch, kter‚ m…§e bezpr v¡ vyvolat atd. Svìm symbolickìm jm‚nem zd…razåuje Charta 77 , §e vznik  na prahu roku, kterì byl prohl çen Rokem pr v politickìch vØzå… a v nØm§ m  bØlehradsk  konference zkoumat plnØn¡ z vazk… z Helsink. Jako signat ýi tohoto prohl çen¡ povØýujeme prof. dr. Jana PatoŸku DrSc, V clava Havla a prof. dr. Jiý¡ho H jka, DrSc £lohou mluvŸ¡ch Charty 77. Tito mluvŸ¡ ji plnomocnØ zastupuj¡ jak pýed st tn¡mi a jinìmi organizacemi, tak pýed naç¡ i svØtovou veýejnost¡ a svìmi podpisy zaruŸuj¡ autenticitu jej¡ch dokument…. V n s i v dalç¡ch obŸanech f, kteý¡ se pýipojuj¡, budou m¡t sv‚ spolupracovn¡ky, kteý¡ se s nimi £Ÿastn¡ potýebnìch jedn n¡, ujmou se d¡lŸ¡ch £kol… a budou s nimi sd¡let veçkerou odpovØdnost.

VØý¡me, §e Charta 77 pýispØje k tomu, aby v ¬eskoslovensku vçichni obŸan‚ pracovali a §ili jako svobodn¡ lid‚.

V Praze 1.ledna 1977

Milan Balab n, duchovn¡

dr. Karel Bartoçek CSc, historik

Jaroslav Baçta, dØln¡k

ing. Rudolf BattØk, sociolog

Jiý¡ Bedn ý, elektrik ý

Otka Bedn ýov , novin ýka

ing. Anton¡n BØlohoubek, technik

dr. Jan Ber nek, historik

Jitka Bidlasov , £ýednice

prof. dr. Frantçek Bl ha, l‚kaý

Jaroslav Broskì, bìv. st t. zam.

dr. Jiý¡ Brabec CSc, liter rn¡ historik

Vratislav Brabenec, hudebn¡k

Eugen Brikcius, svob. povol n¡

dr. Toman Brod, CSc, historik

Aleç Býezina, zý¡zenec

ing. Stanislav Bud¡n, novin ý

doc. dr. Josef C¡saýovskì, vìtv. kritik

ing. Karel ¬ejka , technik

Otto ¬ernì, dØln¡k

prof. dr. V clav ¬ernì, dr. h. c. lit. historik

Miroslava ¬ern -Filipov , novin ýka

Egon ¬ierny, orientalista

dr. Jiý¡ ¬utka, vØdeckì pracovn¡k

Jiý¡ Dan¡Ÿek, dØln¡k

Juraj Daubner, filolog

Ivan Dejmal, dØln¡k

Jiý¡ Dienstbier, novin ý

Zuzana Dienstbierov , psycholo§ka

Luboç Dobrovskì, novin ý

ing. Petr Dobrovskì, technik

Bohumil Dole§aql, lit. kritik

dr. Jiý¡ Dole§al CSc, historik

doc. dr. Irena Dubsk , filosofka

dr. Ivan Dubskì CSc, filosf

Ladislav Dvoý k, spisovatel

Michael Dym Ÿek, matematik

dr. Vratislav Effenberger CSc, estetik

Anna F rov , historiŸka umØn¡

ZdenØk Foýt, novin ý

ing. Karedl Fridrich, ekonom

Jiý¡ Frodl, novin ý

prof. dr. Jiý¡ H jek, DrSc, politik

doc. Miloç H jek , CSc, historik

Jiý¡ Han k, novin ý

Olaf Hanel, vìtvarn¡k

ing. Jiý¡ Hanzelka, spisovatel

V clav Havel, spisovatel

ZbynØk Hejda, spisovatel

dr. Ladislav Hejd nek, filosof

Josef Hirçal, spisovatel

dr. Josef Hodic, historik

dr. Miroslava Holubov , histofriŸka umØn¡

Robert Hor k, bìv. polit. prac.

ing. Milan Hoçek, bìv. st t. zam.

Jiýina Hr bkov , novin ýka

ing. dr. Oldýich Hrom dko, bìv. plukovn¡k SNB

Marie Hrom dkov , bìv. polit. pracovnice

doc. Milan Hubl CSc, historik

dr. V clav Hyndr k, historik

zasl. umØlkynØ Vlasta Chramostov , hereŸka

dr. Karel Jaroç, CSc, bìv. polit. pracovn¡k

dr. Oldýich Jaroç, historik

doc. dr. VØra Jaroçov , historiŸka

prof. dr. ZdenØk JiŸ¡nskì DrSc, pr vn¡k

ing. Otakar J¡lek, ekonom

ing. Jaroslav J¡ra, technik

Karel Jir Ÿek, bìv. st t. zam.

doc. dr. Frantiçek Jir nek, pedagog

VØra Jirousov , historiŸka umØn¡

Jaroslav J¡r… CSc, historik

dr. Miroslav Jodl CSc, sociolog

dr. Josef John, pr vn¡k

ing. Jarmila Johnov , ekonomka

ing. Jiý¡ Judl, technik

Pavel Jur Ÿek, film. re§is‚r

Petr Kabeç, spisovatel

dr. Oldýich Kaderka, pr vn¡k a politik

prof. dr. Miroslav Kadlec, ekonom

prof. dr. Vladim¡r Kadlec, ekonom a politik

dr. Erika Kadlecov , CSc, sociolo§ka

Svatopluk Kar sek, duchovn¡

prof. dr. Vladim¡r Kaç¡k, historik

dr. Frantiçek Kautman CSc, lit. historik

Alexandr Kliment, spisovatel

dr. Bohumil Kl¡pa CSc, historik

prof. dr. Jaroslav Klof Ÿ DrSc, sociolog

doc. dr. Vladim¡r KlokoŸka, pr vn¡k

ing. Alfr‚d Koc b, duchovn¡

Zina KoŸov , studuj¡c¡

doc. dr. Luboç Kohout , CSc, politolog

Pavel Kohout, spisovatel

Jiý¡ Kol ý, spisovatel a vìtvarn¡k

dr. Bo§ena Kom rkov , pedago§ka

dr. V clav V. Komeda, historik

Vavýinec KorŸiç ml. dØln¡k

Vavýinec KorŸiç st. sociolog

dr. Jiý¡ Koý¡nek, ekonom

dr. Karel Kostroun, loit. historik

Anna Koutn , £ýednice

doc. ing. Miroslav Kr l , CSc, vØdeckì pracovn¡k

dr. Frantiçek Kriegel, politik a l‚kaý

Andrej Krob, dØln¡k

doc. dr. Jan Kýen DrSc, historik

Marta Kubiçov , zpØvaŸka

Karel Kyncl novin ý

dr. Michal Lakatoç CSc, pr vn¡k

Jiý¡ Lederer, novin ý

Pavel Landovskì, herec

ing. Jan Leçt¡nskì, technik

dr. Ladislav Liz, bìv. polit. prac.

Oldýich Liçka, bìv. st t. zam.

Jarom¡r Litera, bìv. polit. prac.

Jan Lopatka, lit. kritik

dr. Emil Ludv¡k , hud. skladatel

Klement Lukeç

dr. Sergej Machon¡n, div. kritik a pýekladatel

prof. dr. Milan Machovec, DrSc, filosof

Anna Marvanov , novin ýka

Jelena Maç¡nov , sc‚naristka

Ivan Medek, hudebn¡ publicista

doc. dr. Hana Nejdrov  CSc, historiŸka

dr. Ev§en Menert, CSc, filosof

doc. dr. Jaroslav Mezn¡k, historik

doc. dr. Jan Mlyn rik, historik

doc. dr. ZdenØk Mlyn ý, CSc, pr vn¡k a politik

Kamila MouŸkov , televizn¡ hlasatelka

Jiý¡ Mr zek, topiŸ

dr. Pavel Muraçko, filolog

Jiý¡ Mller

Jan NedvØd, novin ý

Dana NØmcov , psycholo§ka

Jiý¡ NØmec, psycholog

dr. Vladim¡r Nepraç, novin ý

Jana Neumannov , CSc, historiŸka

V clav Nov k, bìv. st tn¡ zam.

dr. Jaroslav Opat, DrSc, historik

dr. Milan Ot hal, CSc, historik

dr. Ludv¡k Pacovskì, novin ý

Jiý¡ Pallas, technik

Martin Palouç, program tor

doc. dr. Radim Palouç, pedagog

prof. dr. Jan PatoŸka, DrSc, dr. h. c. filosof

Jan PatoŸka ml., dØln¡k

dr. Frantiçek Pavl¡Ÿek, spisovatel

Karel Pecka , spisovatel

Jan Petr nek, novin ý

Tom ç PØknì, novin ý

dr. Karel Pichl¡k, historik

dr. Petr Pithard, pr vn¡k

ing. ZdenØk Pokornì, technik

Vladim¡r Pý¡kazskì, novin ý

Drahuçe Proboçtov , novinaýka

Jana Pýevratsk , pedago§ka

dr. ZdenØk Pýikryl, politolog

Miloç Rejchrt, duchovn¡

Zuzana Richterov , v dom cnosti

Aleç Richtr, dØln¡k

dr. Milan Richtr , pr vn¡k

Vladim¡r ü¡ha, pedagog

gener lporuŸ¡k Vil‚m Sacher

VojtØch Sedl Ÿek, program tor

Helena Seidlov , knihovnice

n rodn¡ umØlec Jaroslav Seifert, b sn¡k

dr. Gertruda Sekaninov -¬akrtov , pr vniŸka a diplomatka

Jan Schneider, dØln¡k

Karol Sidon, spisovatel

Josefa Sl nsk 

ing. Rudolf Sl nskì, technik

V clav Slav¡k, politolog

Eliçka Skýenkov 

Jan Sokol, technik

doc. dr. Jan SouŸek, sociolog

ing. Josef Stehl¡k, bìv. polit. prac.

Dana Stehl¡kov 

dr. Eva Stuchl¡kov , psycholo§ka

Vladim¡r Stera, bìv. st t. zam.

Jana Sternov 

dr. ¬estm¡r Suchì, novin ý

Jaroslav Suk, dØln¡k

VØra Sukov , novin ýka

Jan æabata, topiŸ

doc. dr. Jan æabata, CSc, psycholog a bìv. polit. prac.

V clav æabata, vìtvarn¡k

Anna æabatov , ml. , £ýednice

Jan æafr nek, vìtvarn¡k

doc. dr. Brantiçek æamal¡k DrSc, pr vn¡k a politolog

ing. V clav æebek, architekt

ing. Jana æebkov , techniŸka

prof. ing. VØnek æilhan, CSc, ekonom

dr. Libuçe æilhanov , CSc, sociolo§ka

Ivana æimkov , psycholo§ka

doc. ing. Bohumil æimon CSc, ekonom a politik

Jan æimsa, duchovn¡

doc. ing. Jan æindel ý CSc, filosof

Vladim¡r ækutina, novin ý

Pavel æremer, mikrobiolog

Miluçe ætevichov , dØlnice

Marie ætolovk , d…chodkynØ

VØra æœov¡Ÿkov  , novin ýka

dr. Miroslav æumavskì, historik

Petruçka æustrov , £ýednice

Marie ævermov 

prof. dr. Vladim¡r Tardy, psycholog a filosof

zasl. umØlec Dominik Tatarka, spisovatel

dr. Jan Tesaý, historik

dr. Julius Tomin, filosof

Josef Topol , spisovatel

Jan Trefulka, spisovatel

dr. ing. Jakub Trojan, duchovn¡

V clav Trojan, program tor

dr. Miroslav Tyl, technik

dr. Milan Uhde, spisovatel

Petr Uhl, technik

ZdenØk Urb nek, spisovatel a pýekladatel

doc. dr. R…§ena Vackov , historiŸka umØn¡

Ludv¡k Vacul¡k, spisovatel

Jiý¡ VanŸura, historik

Frantiçek VanØŸek, novin ý

Dagmar VanØŸkov , novin ýka

dr. ZdenØk Vaç¡Ÿek, historik

dr. Jaroslav Vit Ÿek, bìv. polit. prac.

Jan Vladislav, spisovatel

Tom ç Vlas k, dØln¡k

Frantiçek Vodsloå, politik

Josef Vohryzek, pýekladatel

ZdenØk Vokatì, dØln¡k

Pýemysl Vondra, novin ý

ing. Alois Vyroubal, technik

dr. V clav Vrabec, novin ý a historik

Jarom¡r W¡ço, vìtvarn¡k

Jiý¡ Z ruba, architekt

dr. Jiýina Zelenkov , l‚kaýka

Rudolf Zeman, novin ý

ZdenØk Zikmundovskì, bìv. st t. zam.

doc. ing. Rudolf Zukal CSc, ekonom

doc. dr. Josef ZvØýina, duchovn¡

Petr Zeman, biolog

dr. Pavel Rychetskì, pr vn¡k

Jiý¡ Ruml novin ý