PETR CIBULKA: ROZHOVOR K 10. VÝROČÍ 17. LISTOPADU 1989, KTERÝ DENÍK MLADÁ FRONTA ZAKÁZAL ZVEŘEJNIT

-----Původní zpráva-----

Od:

Odesláno: 16. listopadu 1999 1:45

Komu: 'redbrn@mafra.cz'

Předmět: AUTORISACE MEHO ROZHOVORU V UVEDENE PODOBE PRO MLADOU FRONTU

16.11.1999: Vazeny pane Navaro! Diky za zaslani rozhovoru k autorizaci, tak jak jsme byli domluveni. Rozhovor podle meho nazoru nedopadl tak spatne, jak jsem z pocatku PO PREDCHOZICH ZKUSENOSTECH predpokladal. Proto ani mych zasahu nebylo tolik, i kdyz se strukturou a formulaci vasich otazek a jejich razenim ne vzdy souhlasim. Jiste vite co mam na mysli. Proto pouze zadam uz do schvaleneho textu nezasahovat!

Abych vas potesil, vcera jsem zakazal zverejneni rozsahleho "rozhovoru", ktery se mnou delala K 17. listopadu brnenska Rovnost. I kdyz jsem uz za ty roky na lecos zvykly, tohle soudruzi prehnali. Neslo o rozhovor se mnou, ale o sametove-bolsevicky material o mne. To nemam zapotrebi. Proti tomu ty vase narazky byly vrcholem novinarske profesionality. Tak se drzte.

Preji vam vase nejlepsi.

S pozdravem Petr Cibulka

PS. Autorizovany rozhovor vam posilam v peti formatech, verim, ze vetsinu z nich dokazete otevrit.

 

 

-----Původní zpráva-----

Od: redbrn [mailto:redbrn@mafra.cz]

Odesláno: 15. listopadu 1999 20:36

Komu: petr@cibulka.cz

Předmět: Re: rozhovor MF DNES

 

posílám v příloze slíbený rozhovor, dejte prosím vědět, děkuji

Luděk Navara

oblastní redakce MF DNES Brno

e-mail: redbrn@mafra.cz

tel.: 05/ 42517111

fax: 05/ 42517222

 

15.11.1999

Posílám slíbený rozhovor, děkuji za rychlé vyřízení během zítřejšího dne

Luděk Navara

 

Cibulka:

Jen šílenec může říct, že za totality bylo lépe

B r n o - Asi před rokem obnovil vydávání Necenzurovaných novin na Internetu. Vyřizuje příležitostné zakázky ve své rodinné tiskárně a sní o tom, že bude vydávat knihy. V prvé řadě ty, které by mohly rozkrýt okolnosti listopadového převratu, který on nazývá privatizačním pučem. Jmenuje se Petr Cibulka a ten nejvýraznější a nejdiskutovanější vydavatelský počin má už nejspíš za sebou. Seznamy spolupracovníků tajné bezpečnosti se po něm dnes neoficiálně nazývají "Cibulkovy". Ve vězení, kam se jednou dostal za pobuřování, jindy za maření úředního rozhodnutí a nakonec za nedovolené podnikání, prožil celkem necelých pět let. V cele strávil i sedmnáctý listopad 1989, teprve o deset dní později byl propuštěn poté, co brněnští demonstranti vytvořili živý řetěz mezi centrem města a věznicí v Brně-Bohunicích.

JAK JSTE SE KE SVAZKŮM DOSTAL?

Nemůžu říct.

ALESPOŇ NAZNAČTE, ZAPLATIL JSTE ZA NĚ?

Ne, tam šlo o život, se životem se neobchoduje.

BYLO TO Z TUZEMSKA?

(pokrčí rameny)

SETKAL JSTE SE POZDĚJI S NĚKÝM, KDO NA TOM SEZNAMU BYL A CHTĚL VÁM VYSVĚTLIT, ŽE TO TAK NEBYLO?

Měl jsem několik telefonátů, ale všem jsem vysvětlil, že když si skutečně myslí, že ten příslušník je tam napsal bez jejich vědomí, jak tvrdili, je to ideální situce k podání trestního oznámení. Onen příslušník se tím zřejmě dopustil zneužití pravomoci veřejného činitele. A poškozený by měl podat trestní oznámení na neznámého pachatele. V evidenci se dá lehce zjistit, kdo dotyčného zaevidoval. Druhá cesta je zažalovat ho potom o odškodné. Vím asi jen o pěti případech, kdy tito poškození důstojníky StB zažalovali.

BYLO VÁM LÍTO NĚKTERÉHO Z TĚCH LIDÍ?

Nerozumím, koho mi má být líto?

NEMOHLO SE STÁT, ŽE MÍRA VINY NĚKTERÉHO Z TĚCH REGISTROVANÝCH BYLA MENŠÍ, NEŽ DŮSLEDKY, KTERÉ MU ZPŮSOBILO ZVEŘEJNĚNÍ SEZNAMŮ?

Vy mne chcete vyprovokovat. Je mi líto obětí komunismu. Je ostuda, že političtí vězni budou za své utrpení odškodňováni almužničkami, zatím co komunističtí generálové na odchodnou dostanou půlmilionové odstupné. To je mi líto.

ZVEŘENĚNÍ SEZNAMŮ MOHLO BÝT TAKÉ CHÁPÁNO JAKO DOBRÝ OBCHOD. KOLIK JSTE NA TOM VYDĚLAL?

Těžko říct, bylo by to možné dohledat v účetnictví. Já navrhuji ale všem gaunerům, kteří tvrdí, že seznamy jsem vydal, abych zbohatl, aby vydali další seznamy. Milicionářů, komunistické nomenklatury, všech komunistů a uvidí, zda zbohatnou.

JAK DLOUHO JSTE SEZNAMY UKRÝVAL, NEŽ ŠLY DO TISKU?

Mysleli jsme si, že to připravujeme tajně, ale dnes si tím nejsem tak jistý. Každopádně několik hodin po vytištění šly do distribuce. Neriskovali jsme zdržení. Čekali jsme, že nás okamžitě zatknou.

ZATKNOU?

Ano, jsem přesvědčen, že v této zemi vládnou stejní zločinci jako před rokem 1989. Pouze si začali čistit zuby. Byl jsem ostatně za zveřejnění těchto seznamů  trestně stíhán. Za mé potrestání se kategoricky zasadil především Václav Havel, místo toho, aby se zasazoval o potrestání komunistických zločinců.

JAKÝ BYL VÁŠ VZTAH K HAVLOVI V DOBĚ DISENTU?

Byli jsme přátelé, tykali jsme si, účastnili jsme se společných akcí. Když ho uvěznili, podporoval jsem ho a opačně. Takhle jsme se v disentu k sobě chovali všichni. Ta solidarita byla primární. To, že se domluví s komunistickými zločinci mne ani ve snu tehdy nenapadlo. Ale možná jiná cesta ani nebyla. Tato společnost nebyla schopna svrhnout komunismus.

ŘÍKÁTE, ŽE VŠECHNO BYLO ZREŽÍROVÁNO. BYL ZREŽÍROVÁN I ŽIVÝ ŘETĚZ ZA VAŠE PROPUŠTĚNÍ Z VĚZENÍ?

Ten neohrožoval cíle privatizačního puče. Právě naopak. Dodával mu žádoucí protikomunistickou autenticitu. Všichni jsme byli použiti v této hře. Já také. Došlo mi to až asi za dva měsíce. Kdybych tehdy dostal funkci, trvalo by mně to možná déle. Tragedie je v tom, že jsme sice mohli po dvaačtyřiceti letech všichni na start, ale ne za stejných podmínek. Někdo přijel na koloběžce, někdo v mercedesu a mohli jsme spolu svobodně soutěžit, kdo bude nejlepší. A tak v soutěži zvítězili ti, kteří se za čtyřicet let prokolaborovali do nejvýhodnějších pozic. Ta blbá nálada je v tomto. Lidé cítí, že byli podvedeni, že byli puštěni na start za situace, kdy proti zločincům nemohli uspět. Podívejte se na Internet na www.cibulka.cz na naši databázi důstojníků a spolupracovníků komunistické StB a pak na databázi dnešních podnikatelů. Zjistíte, že tady jsou tisíce a tisíce firem, patřících příslušníkům StB. Tito lidé jsou v představenstvech bohatých firem, kde by přitom podle mne měli sedět odpůrci komunismu, exulanti a političtí vězni. A to je stále ještě utajován seznam členů KSĆ! Těm zde patří skoro všechno, co za něco stojí.

MÁM POCIT, ŽE NOVINÁŘI SE O VÁS ZASE ZAČÍNAJÍ ZAJÍMAT. JE TO TAK?

Kupodivu ano, rozhovorů teď dávám hodně. I do zahraničí. Přitom osm let trvala absolutní blokáda, nemohl jsem se dostat vůbec nikam, ani do televize, ani do rozhlasu.

PROČ?

Tady existují dva obrazy 17. listopadu. Ten oficiální, kdy naši chrabří studenti výběrových škol holýma rukama svrhávají nenáviděný komunismus. Ten druhý obraz se snažíme rozkrývat v Necenzurovaných novinách už deset let. Tvrdíme, že změny ve východní Evropě v roce 1989 proběhly na základě smluv mezi USA a uzbrojeného SSSR, ale za sovětských podmínek. Dvě základní sovětské podmínky byly, že komunističtí zločinci nebudou pohnáni ke spravedlnosti a ta druhá zněla, že základní zájmy Moskvy nebudou ohroženy.

Sedmnáctý listopad nebyl žádnou revolucí. Byl to privatizační puč reformního křídla KGB/GRU, který měl udělat ze samozvaných správců této republiky, tedy z komunistické nomenklatury, StB, milicionářů a dalších zločinců, její zákonné majitele. To se ve všech komunistických státech povedlo na 100%. A tyto dva obrazy jsou neslučitelné. Pokud Václav Havel naznačuje, že poprvé ve své historii jsme si svobodu vybojovali sami a my tvrdíme přesný opak, tak osm let se se svými názory nemůžeme dostat do sdělovacích prostředků.

TO JE SNAD HODNĚ PŘITAŽENÉ ZA VLASY. JAKÝ MÁTE DŮKAZ O SMLOUVĚ MEZI SSSR a USA?

Samozřejmě nemám v ruce takovou smlouvu. Ale to vůbec není nutné. To je stejné, jako kdyby po mně někdo chtěl smlouvu o rozdělení sfér vlivu z Jalty, o níž se také 40 let tvrdilo, že neexistuje. Nebo smlouvu nacistického Německa se Sovětským Svazem z roku 1939 o rozdelení Evropy... Vždyť existují kvanta nepřímých důkazů. Například v roce 1991 jsme zveřejnili dokumenty KSČ, která se dávno před listopadem připravovala na samofinacování a přechod na klasické podnikání. Bylo to přitom v době, kdy jsem byl ve vězení za rozmnožování zakázaných knih a nahrávek. A byl jsem obviněn z nedovoleného podnikání...

TO, V ČEM ŽIJEME, NAZÝVÁTE FORMÁLNÍ DEMOKRACIE. CO TEN TERMÍN PODLE VÁS ZNAMENÁ?

Za komunismu jste nemohl do ničeho zasahovat. Nyní můžete mluvit, co vás napadne, ale na vašich možnostech podílet se na tvorbě rozhodnutí, která se vás týkají, se nic nemění. Rozhodnutí o každém z nás se tvoří vysoko nad námi a za ta rozhodnutí nikdo nenese odpovědnost, ta rozhodnutí nejsou kontrolovatelná. Neříkám tím ale v žádném případě, že za komunismu bylo lépe, to může říct jen šílenec. Tato společnost se ale musí dále kultivovat. (Viz.  POLITICKÉ KONCEPCE ).

SÁM JSTE KDYSI ŘEKL, ŽE PREZIDENT JE HOVADO, TO JE KULTIVACE?

Vůbec jste nepochopil o co jde. Reagoval jsem na projev, v němž Havel, místo aby se zastal politických vězňů, obětí komunismu a těch dalších diskriminovaných, se postavil za estébáky tvrzením, že zveřejněním jejich seznamů jsme způsobili nesčetně tragédií. Havel nás po celou dobu neustále urážel a provokoval. Na to jste se ani neměl ptát. Mám chuť to zopakovat. (Viz.   NN 34 1993 NEPOSKVRNĚNÉ POČETÍ, ABSURDITY HAVLA A CIBULKŮV CÍSAŘSKÝ ŘEZ ).

JAK DOPADLY SOUDY OHLEDNĚ PRAVDIVOSTI SEZNAMŮ?

Ty soudy rozhodovaly podvodně. Nezkoumaly, zda osoba, jejíž jméno jsme zveřejnili, byla vedena StB jako jejich spolupracovník. Zkoumali, zda ta osoba takovou činnost vyvíjela. A protože většina svazků byla skartována (předtím byla ofocena na mikrofiše a ty oficiálně neexistují, navíc jsou určitě i v Moskvě), tak komunističtí soudci tvrdili, že samotný akt registrace nic nedokazuje a dokud ministerstvo vnitra nepředloží svazek, z něhož bude možné zjistit délku, rozsah a intenzitu spolupráce, tak dotyčného nebude považovat za spolupracovníka. Ke všemu dokumenty přefocené na mikrofiše soudy za důkaz nepovažují!!! Na základě toho jsou ti lidé osvobozováni. Toto já nemohu nikdy přijmout. Registr nemluví o délce a intenzitě spolupráce, ale o tom, jestli dotyčná osoba byla či nebyla považována StB za spolupracovníka. V tomto smyslu jsme žádný soud neprohráli.

ČÍM SE ŽIVÍTE?

Máme tady rodinnou tiskárničku a to nás živí. Snažil jsem se vydávat knihy, ale nejsem na tom ekonomicky dobře a je pro mne problém sehnat třeba paletu papíru. To je dvacet tisíc a tady dvacet tisíc volných není.

S KÝM Z DISENTU JSTE STÁLE V KONTAKTU?

Setkávám se s lidmi z Konfederace politických vězňů a disentu nejčastěji na některých akcích. Před pár dny v Praze na akci Křesťanské akdemie. Tam jsem potkal spoustu lidí z bývalého disentu, měl jsem možnost asi dvě minuty mluvit, ale pak mi už nedali mikrofon. Takže ta manipulace pokračuje.

OD SOUDU JSTE BYL V KONTAKTU S PREZIDENTEM HAVLEM?

Ne, asi bychom si neměli co říct. Myslím, že on se dnes netrápí nějakou nespravedlností v této zemi. Myslím, že tyto věci ho obtěžují. Snaží se hrát svou roli v globální politice.

MĚL JSTE ZA TOTALITY BOHATÝ ARCHÍV HUDEBNÍCH NAHRÁVEK. CO SE S NÍM STALO?

Po roce 1989 jsem jako amatér vstoupil do politiky a jako amatér v ní setrvávám dodnes. Nejsem už schopen sledovat dnešní hudbní produkci. Ale celý ten archiv jsem dal k dispozici pražské knihovně Libri prohibiti, vedené Jiřím Gruntorádem.

CHODÍTE VOLIT?

Za totality jsem jednou selhal. To bylo na vojně v roce 1976, byly to volby podle scénáře. Do volební místnosti jsme tehdy vpochodovali. Naposledy jsem volil v roce 1992 – KAN, který měl tehdy v programu debolševizaci společnosti.

VAŠE MANŽELKA PRÝ BYLA V KSČ. NEVADÍ VÁM TO?

Osobně mi to vadí, jí asi dnes už taky.

Rozhovor za Mladou frontu vedl Luděk Navara

TENTO ROZHOVOR, PŘES VŠECHNA UJIŠŤOVÁNÍ, SE MLADÁ FRONTA, VĚRNA SVÉ BOLŠEVICKÉ TRADICI, NEODVÁŽILA ZVEŘEJNIT ...