Sdělení VONS č. 719

/Policejní persekuce a trestní stíhání Miroslava Marečka/

--------------------------------------------------------

 

     Miroslav Mareček, nar. 21.9.1954, bytem Kyjov, Za humny 3218, okres Hodonín, dělník v Moravii Kyjov, popisuje události ze dne 22.-23.9.1987 zhruba následovně:

 

     Dne 22.9. po poledni jsem byl probuzen matkou, že s ním chtějí mluvit "četníci". Když vyšel v domácím oblečení a naboso v papučích před dům, byl dvěma muži v civilu, kteří se nelegitimovali ani neposkytli žádné hákonné vysvětlení, vyzván, že má s nimi okamžité jít ohledně případu vraždy. když odmítl, byl násilím vtažen do policejního auta, zde udeřen pěstí do obličeje a odvezen na okrsek VB v Kyjově. Tam mu bylo sděleno, že mu mají být sejmuty otisky prstů v souvislostí s vraždou v obci Hovorany . a to s odůvodněním, že v rámci pátrací akce bylo již sejmuto na pět tisíc daktyloskopických otisků v celém šitokém okolí. M.Mareček s celou procedurou zásadně nesouhlasil, trval však na tom, aby s ním byl napřed sepsán protokol o průběhu a okolnostech jeho zadržení. Nejprve příslušníci SNB požadovali, aby se sejmutí otisků podrobil bezpodmíněčně, mj. pod pohrůžkou, že jinak bude hospitalizován na psychiatrii - skutečně se dostavil též údajný psychiatr, které po krátkém rozhovoru s M.Marečkem bez komentáře odešel.

 

     Poté byl s M.Marečkem sepisován protokol, když se však pokusil uvést, že byl v autě udeřen, příslušník SNB ho znovu několikrát udeřil pěstí do obličeje a páčil mu o hranu stolu levou ruku. Pak byl sanitkou odvezen na protialkoholní záchytnou stanici ve Veselí nad Moravou, odkud byl následujícího dne dopraven na oddělení SNB v Hodoníně. Tam mu sejmuli otisky prstů, opět mu vyhrožovali a nakonec ho odvezli domů. Ihned po propuštění vyhledal lékařské ošetření, přičemž léčení poranění lokte levé ruky si vyžádalo dvanáctidenní pracovní nespchopnost.

 

     Oficiální verze událostí, obsažená v usnesení mjr. L.Odehnala, vyšetřovatele prokuratury Hodonín, se v místních i časových údajích vcelku s líčením M.Marečka shoduje. Jednoznačně však popírá údery pěstí do obličeje a též nranění ruky a snaží se to přičíst na vrub "použití mírnějších donucovacích prostředků".

 

     M.Mareček si 21.10.1987 podal stížnost k vojenské obvodové prokuratuře v Brně, kterou náměstek vojenského obvodního prokurátora plk.Arnošt Přikryl postoupil k vyřízení inspekci náčelníka KS SNB Brno.

 

     M.Mareček byl zbit, týrán a poraněn. Možná by se spokojil s pouhou omluvou, jenomže namísto omluvy a odškodnění mu navíc k utrpěné újmě hrozí ještě vězení.

 

     I kdyby byla policejní verze celé události doslova a do písmene pravdivá, zahrnuje celou řadu nezákonných činů, zpochybňujících skutečnost, že přříslučšníci SNB při svém jednání používali zákonné ochrany veřejných činitelů. V civilu oblečení pprap. Hajný a pprap. Slováček se prý M.Marečkovi představili jako příslušníci VB - tedy se zřejmě nelegitimovali.

 

     Případ M.Marečka je typickým příkladem jednoho ze stovek či tisíců obdobných trestních stíhání v posledních letech. Posloupnost událostí dokazuje, že zde nejde o to, aby byl M.Mareček potrestán za své výroky na adresu příslušníků VB, provádějících zákrok, ale od odvedení pozornosti od jejich nezákonného a trestného postupu při tomto zákroku a o odplatu za to, že M.Mareček se odvážil na jejich jednání si stěžovat. Trestní stíhání proti němu bylo totiž zahájeno až za pět týdnů po událostech a více než týden po oficiální stížnosti M.Marečka na postup SNB. To, oč ve skutečnosti běží, je všemocnost a nedotknutelnost policie, do značné míry zajišťovaná již zákonem a ještě více obhajovaná v praxi. Každý, kdo se odváží kritizovat její postupy, může se stát nejen faktickým štvancem, ale také přestupníkem zákona. S touto situací, která znevažuje právo a ohrožuje společnost, je nejvyšší čas skoncovat.

 

Praha 11. ledna 1988